„Laktóza je v našem zažívacím traktu štěpena enzymem laktázou. Během kojení, kdy je kojenec živen výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká. Klesá až tehdy, když se snižuje dítěti přísun mléka,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. „V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob pak zcela ztrácí, u většiny ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.“

Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě.

„Tento 'variantní gen' je vlastně původní forma genu. U laktózo-tolerantních osob se paradoxně jedná o genovou mutaci,“ objasňuje odbornice. „První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti.“

Alergie na mléko

„Bílkoviny kravského mléka mohou vyvolat klasickou imunologickou reakci, tedy např. kopřivku, zvracení či průjem. Až 95 % případů vznikne již před prvním rokem života, kdy je postiženo touto nepříjemností max. 5 % dětí. U dospělých ustupuje alergie na kravské bílkoviny do pozadí, jedná se pouze o okrajovou problematiku.“

Výživová doporučení u laktózové intolerance

U laktózové intolerance je hlavním principem konzumace malých dávek (6-12 g) laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků, u nichž je obsah laktózy snížen o 20-50 %. U vyzrálých sýrů je dokonce laktóza rozštěpena komplexně, není v nich tedy obsažena vůbec.

„Konkrétně si můžete během dne pochutnat např. na 200 g cottage sýra včetně 150 ml jogurtu, nebo na 100 g sýra a dvou krajících chleba s tvarohovou pomazánkou. Vyzrálé sýry můžete de facto jíst neomezeně.“

Denní konzumace 6-12 gramů laktózy u většiny laktózově intolerantních nevede ke zdravotním obtížím. V současné době také existuje řada mléčných výrobků, u nichž je odstraňována laktóza během výroby.

Jak nahradit u alergiků mléčné výrobky

U alergiků na mléčnou bílkovinu je omezení více. Je nutné vyřadit všechny poživatiny s kravským mlékem. Nevhodné je ale také používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Optimální není ani mléko sójové, protože u 17 - 47 % kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu je často přítomna i alergie na sojové preparáty.

„Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin, přes vitamíny po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na obilninové náhrady (oves, ječmen, rýže), náhrady ze semen (kokosové mléko, mandlové mléko), náhrady z luštěnin (sója) a doplňovat vápník v tabletách,“ uzavírá Hlavatá.