Brokolice čili B. oleracea var. italica byla vyšlechtěna, jak název napovídá, ve Středomoří, pravděpodobně již v předantickém Kypru. Znali ji již staří Římané a snad už od těch dob se traduje, že je zdraví prospěšná.

Dietologové již řadu desetiletí doporučují denně konzumovat několik dávek ovoce či zeleniny. Především kvůli vitamínům a vláknině, ale i kvůli regulačnímu vlivu na trávení, obsahu stopových prvků a dalším lidskému organismu příznivým účinkům.

Zdůrazňují, že nejlepší je – pokud jde o zeleninu – co nejšetrnější kuchyňská úprava. Vařením totiž zelenina ztrácí hodně ze svých zázračných vlastností. Ostatně kdo si dělá brokolici, ví, že nejchutnější – a také esteticky nejpůsobivější, což u jídla není vůbec zanedbatelné – je lehce spařená, zatímco povařená, byť jen krátce, ztrácí charakteristickou chuť a nabývá poněkud blátivé konzistence.

Několik nedávných výzkumů prokázalo, že pověst výjimečnosti, která brokolici provází, je zcela oprávněná.

Je zřejmě dobrá na rakovinu prostaty

Pány ve středním a vyšším věku bude jistě zajímat, že brokolice a květák mají mimořádně pozitivní vliv na snížení rizika zhoubné rakoviny prostaty. Naznačila to americko-kanadská studie na 1300 mužích, o níž referoval právě před rokem časopis Journal of the National Cancer Institute.

„Agresivní rakovina prostaty je z biologického pohledu velmi virulentní (zhoubná) a její prognóza je špatná,“ uvedla vedoucí týmu Victoria Kirschová z Cancer Care v kanadském Ontariu. „I kdyby se souvislosti, které naše studie odhalila, ukázaly jen jako náhodné, je tu pořád možnost, že zvýšená konzumace brokolice a květáku a možná i špenátu může představovat snížení břímě této nemoci. Je totiž faktem, že muži, kteří jedí hodně košťálové zeleniny, bývají zdravější než ostatní.“

Již dřívější studie naznačovaly, že existuje spojení mezi konzumací zeleniny a výší rizika rakoviny prostaty. Žádná se ale nesoustředila na zhoubnou formu této nemoci.

Květák pomáhá, špenát jen někdy

Tým amerického Národního institutu pro rakovinu a kanadské nadace Cancer Care předložil mužům v rámci rozsáhlého screeningového programu podrobný dotazník o jejich jídelníčku. Z prvního vyhodnocení vyplynulo, že konzumace ovoce a zeleniny s výskytem rakoviny nijak významně nesouvisí.

Pokud se ovšem při zpracování odpovědí vědci zaměřili na zhoubnou formu této rakoviny, ukázalo se, že riziko klesá s tím, kolik pacienti konzumovali brokolice a květáku.

Už jedna porce brokolice týdně znamenala, že riziko onemocnění bylo o 45 procent nižší, a u květáku byl pokles dokonce 52 procent. Vliv špenátu byl rovněž významný, ovšem jen u případů, kdy se agresivní nemoc nerozšířila mimo prostatu.

V České republice onemocní každý rok rakovinou prostaty téměř čtyři tisíce mužů, kolem 1400 jich zemře. I když preventivní účinek brokolice na zhoubný nádor prostaty není ještě spolehlivě prokázán, jistě nikomu neuškodí, když bude této zeleniny konzumovat víc. Co kdyby na tom něco bylo…

Myším posiluje srdce

Ve Spojených státech je brokolice jednou z nejoblíbenějších druhů zeleniny. Není proto divu, že ji vědci zkoumají ze všech možných pohledů. Kardiologové z univerzity státu Connecticut například krmili laboratorní myši celý měsíc extraktem této zeleniny a vystavovali je různým nepříznivým vlivům, mimo jiné nedostatku kyslíku. Pak zkoumali, jaký to mělo na jejich organismus vliv.

Za nejpozoruhodnější označili v článku v letošním únorovém vydání časopisu Journal of Agricultural and Food Chemistry změny v srdečním svalu.

Zatímco srdce myší z kontrolní skupiny se během pokusu neměnila a na kyslíkovou deprivaci reagovala různým stupněm poškození, u „brokolicových“ hlodavců byl nález až překvapivě odlišný. Nejen že nedostatek kyslíku snášeli lehčeji, ale jejich srdeční sval díky zeleninové dietě zesílil.

Na základě biochemických zkoušek vědci dospěli k závěru, že brokolice vybudila v organismu vyšší produkci proteinu thioredoxinu, který chrání buňky srdečního svalu. Brokolice ve srovnání s jinými druhy zeleniny totiž obsahuje větší množství sulforafanu, což je zřejmě spouštěč produkce thioredoxinu.

Nevařit!

I v tomto pokusu se potvrdilo, že tepelným zpracováním se účinek zeleniny oslabuje. „Při převaření brokolice ztratila schopnost vybudit tento ochranný mechanismus,“ upozornil Dipak Das, který zpracovával výsledky pokusů.

Látka s podivným názvem sulforafan zaujala i diabetology z britské univerzity ve Warwicku. Nedůsledné dodržování odpovídajících zásad životosprávy diabetiků – odborně řečeno špatná kompenzace cukrovky – totiž sebou nese až pětkrát zvýšené riziko kardiovaskulárních (srdečních a cévních) onemocnění.

Příliš mnoho cukru v krvi (hyperglykémie) postupem času poškozuje buňky cév, což vede k infarktům a srdečním příhodám. V důsledku „přeslazené“ krve stoupá v organismu hladina tzv. reaktivních kyslíkových složek (ROS) až na trojnásobek v porovnání s „normální“ krví. Základní prevencí je odpovídající kompenzace cukrovky, ovšem vědci hledali i další možnosti obrany.

Zbývá to jen ověřit

Cévní buňky mají vlastní opravný mechanismus, na němž se podílí protein označovaný nrf2. Tato bílkovina nepůsobí přímo, ale aktivuje antioxidanty a detoxikační enzymy, které nežádoucí molekuly ROS ničí.

Warwický tým přidával do roztoku s krevními buňkami – v laboratorních podmínkách – různé látky, o nichž se soudí, že mají ochranné účinky. Ukázalo se, že sulforafan dokázal snížit množství ROS o 73 procent. Aktivoval totiž tvorbu ochranného proteinu nrf2.

„Naše práce ukázala, že látky typu sulforafanu, obsaženého v brokolici, mohou působit proti rozvoji vaskulárních problémů vázaných na diabetes a zřejmě i aktivně opravovat již poškozené cévní buňky. Zbývá ověřit to na pacientech,“ napsal vedoucí výzkumu Paul Thornalley v britském odborném měsíčníku Diabetes:

„Jde jen o pokusy s krevními buňkami, ale i to je povzbuzující,“ poznamenal ke zprávě Iain Frame, ředitel výzkumu v britské diabetické nadaci. Jíst trochu víc brokolice se tedy vyplatí. Možná že není zázračná, ale docela určitě může vašemu zdraví jenom prospět.