„Jde totiž o kombinaci reflexů a emocí, jejichž úroveň je přímo závislá na stupni vývoje mozku,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský z Polikliniky na Národní v Praze.

Láska tedy souvisí se subjektivními pocity, které mohou být různé a každý jedinec je může i odlišně interpretovat. „Jde o velice podobný proces, jako když diskutujeme o tom, zda existuje Bůh. Taková diskuse totiž může být stejně vášnivá jako pocity z lásky. Každopádně jde o proces, který může začít z ničeho nic a na základě toho, jak je mozek jednotlivce sestaven (a připraven), může vyvolat širokosáhlou propojenost pocitů a myšlenek,” vysvětluje Stránský.

Bohužel intenzivní zamilovanost netrvá věčně a opět v tom sehrává důležitou roli mozek a evoluce. „Taková rozsáhlá dynamika, jako je zamilovanost, se neurologicky těžko udržuje, časem proto tato ´síla lásky´ řídne. To je důvod, proč vášnivost lásky postupně v závislosti na její délce slábne. Původní pocity ale mohou samozřejmě být nahrazeny jinými,“ dodává neurolog.

Délka zamilovanosti trvá u většiny párů dva až čtyři roky. „Zamilování má z pohledu evoluce umožnit dvojici seznámit se, počít a přivést na svět potomka a postarat se o jeho přežití po dobu, po kterou to dítě nezbytně potřebuje. A na to jsou vyhrazeny právě ony dva až čtyři roky života,“ vysvětluje sexuoložka Laura Janáčková.

Poté dochází k uvědomování si reality a nástupu období plného rozčarování a změn. Ženy najednou vidí na mužích jejich nedostatky a mají potřebu je začít napravovat k obrazu svému. Muži naopak po skončení tohoto období začínají projevovat zájem o jiné ženy, které by se mohly potenciálně stát matkami jejich dětí.

Ze zamilovanosti tak přecházíme do jiných dimenzí lásky. Vlivem zkušeností ji pak dokážeme i lehce korigovat. Samozřejmě nedokážeme být méně zamilovaní jen proto, že jsme se již několikrát v lásce spálili. Umíme však být malinko opatrnější.

Také si již nepotřebujeme psát dvě stě sms denně a neumíráme, když toho druhého nevidíme celý den. Pohlédneme-li na lásku z této stránky, lze konstatovat, že je ´rozumnější´. V žádném případě to však neznamená menší či chladnější. A také to neznamená, že čím jsme starší, tím si umíme lépe vybrat partnera pro život.

Důležitá role polibku a líbání

„Oblast rtů a jazyka je bohatá na nervová zakončení, a tudíž je velmi citlivou erotogenní zónou. Při líbání nezapojujeme jen hmat, ale i čich a chuť. A souhra všech tří smyslů probudí v mozku děje, jejichž výsledkem je informace, zda toho druhého chceme nebo ne,“ vysvětluje Stránský.

S trochou nadsázky lze tedy konstatovat, že polibek je jakousi sondou, zda láska, která v nás zahořela, má vůbec nějaký smysl. S někým, jehož dotek rtů nám nic neříká, kdo nám ´nechutná´ a nevoní, prostě můžeme mít jen těžko nějaký intimní vztah.

Při polibku se v mozku začínají uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu a snižují negativní účinky stresu. Ale zatímco organismus žen takto reaguje zpravidla jen na protějšky, do nichž jsou zamilovány, mužům stačí, jde-li o pro ně přitažlivou ženu.

Proto také téměř polovina žen, které usoudí, že jejich nový muž špatně líbá, vztah ukončí. A to i přesto, že se jim možná partner líbí.

„Pro muže je důležitější než polibek vizuální vjem. Přitom posuzují nejen celkový dojem, ale i jednotlivé partie – zvlášť tedy hodnotí zadeček, prsa i obličej. Vše pomyslně oznámkují a rozhodnou se. Žena se převážně dívá muži do očí a snaží se co nejlépe odhadnout jeho charakter. Pátrá v paměti a porovnává jej s jinými muži. Tak zapojuje více částí mozku v obou hemisférách,“ dodává neurolog.