Spojuje kult lidského těla s náboženstvím a erotikou. Podle znalců tohoto duchovního směru jde v tantrismu především o uctívání hadí síly, takzvané „kundaliní“. Jejím zdrojem je sexuální spojení, při kterém dojde podle vyznavačů tantrismu k prolínání mužského a ženského principu, ale také lidské a kosmické energie. Má umožňovat jakési vyšší poznání a mystickou extázi. A právě tahle extáze lidi láká.

V jednom ze staroindických náboženských sloganů se prý praví, že buddhovství sídlí v ženském klíně. Jeho symbolem bývá lotosový květ. Sex provozovaný coby zdroj extáze hraje v některých hinduistických náboženských obřadech významnou roli.

Nejde jen o to, že se tantrický sex snaží dospět k vyvrcholení extrémně pomalu, aby se potřeby muže a ženy měly čas sladit. Jde také o to, že partneři vzájemně stupňují své vzrušení i touhu. Zvolna přecházejí od pohledů k dotykům, hlazení a něžnostem. Důležité je také vzájemné sladění dechu, emocí a vůbec duševního naladění.

Tajemství rituálů

Při rituální souloži kladou vyznavači tantrického sexu důraz na to, aby při ní nedocházelo k výronu mužova semene. Tantrické techniky a obřady pak umožní, že pár díky tomu dosáhne opakovaných a často i stupňujících se orgasmů.

Staroindické tantrické texty doporučují jako jeden ze způsobů, jak zabránit ejakulaci muže, silný stisk penisu. Nebo techniky, jak ovládat svěrače a svaly pánevního dna.
Zadržování mužského principu a stupňující se vzrušení přispěje pak k tomu, že partneři mají šanci dosáhnout jakéhosi vyššího vytržení mysli. Zmíněné texty kladou důraz také na pohodlí. Zpříjemní prodlužované spojení pohlavních orgánů. Z toho logicky plyne obliba různých poloh s ženou nahoře.

Na prodlužování pohlavního aktu se ze starých asijských náboženství zaměřoval též čínský taoismus. Ten mimo jiné doporučoval, aby partnerka zabránila předčasnému výronu semene důrazným tlakem pěstí na hráz muže. Tedy na oblast mezi konečníkem a šourkem.

Technika „karezza”

Tantrický přístup k sexu připomíná i jiná, novější technika soulože bez ejakulace, takzvaná „karezza“. Propagovali ji hlavně stoupenci sekty Oneida, která působila v 19. století ve Spojených státech. Také v tomto případě měli milenci co nejdéle odkládat vyvrcholení.

Podle karezzy je potřeba zůstat po zavedení penisu do pochvy v klidu a provádět nanejvýš pomalé frikční pohyby tak, aby nehrozil výron semene. Takové spojení by mělo trvat dostatečně dlouho, tedy alespoň jednu hodinu.

Milenci se samozřejmě mazlí a mají dosáhnout oboustranné sexuální spokojenosti, i když se třeba k ejakulaci vůbec nedostanou. Pohlavní spojení skončí, pokud trvalo dostatečně dlouho, nebo když dojde k ochabnutí penisu. V podání některých autorů jde současně o spirituální a meditativní cvičení. Podobají se těm, která doporučuje tantrické náboženství.

V moderní sexuologii se některé tantrické techniky nebo karezza mohou uplatnit při léčení předčasné ejakulace. Ta trápí hlavně řadu mladých mužů. Překotný výron semene někdy oddalují uvedené manévry. Ale také to, že se partneři víc soustředí na dlouho trvající prožitky splynutí a mazlení.

„S tantrickým sexem zažijete erotické extáze,“ hlásají jeho propagátoři. „Kdo si osvojil jeho techniky, ten se už nikdy nechce vrátit k tomu obyčejnému,“ tvrdí. Z toho, co o něm bylo řečeno, je zřejmé, proč ho oceňují ženy. Podobné techniky však můžeme doporučit zejména těm dvojicím, které se cítí poněkud unavené stereotypním provozováním sexu. A spíš než soulož jim chybí mazlení a emoční vytržení.