"Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako oni,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.

Obecně platí, že tmavší odstíny jsou silnější. Proto má hnědou barvu očí většina světové populace, naopak čistě zelené oči má nejméně lidí.

Tajemství duhovky

Barvu očí určuje duhovka a její pigmentace. Pokud je pigmentu v duhovce dostatek, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně.

„Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálený. Pouze u zhruba 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Oční vady provází děti od narození

Stejně jako se vyvíjí barva oka, mění se i oko jako takové. Velkou oční vadu je možné zjistit už brzy po narození, i když se vada sama o sobě projeví mnohem později.

Nejběžnější příčinou nošení brýlí je krátkozrakost. Ta vzniká nejčastěji v pubertě a u vysokoškoláků v prvních dvou letech studia.

„Díky moderním technologiím je možné téměř všechny dioptrické vady odstranit pomocí laserů. Operace se provádějí zpravidla od 18 let, ale ve výjimečných či vážných případech i v dětství. Také oční vady ovlivňují genetické předpoklady. Například nosí-li oba rodiče brýle, je pravděpodobné, že je bude potřebovat i jejich potomek,“ dodal Pavel Stodůlka.

Nezjištěné vady očí mohou způsobovat tupozrakost, tedy sníženou rozlišovací schopnost, kterou podle odborníků trpí asi tři procenta dětí. Signálem, že dítě některou z očních vad má, může být mžourání, naklánění hlavy na stranu či šilhání. Pokud u kojence rodič zpozoruje šilhání, měl by nejpozději do půl roku věku vyhledat oftalmologa.