Článek
„Jsme v kritické situaci, příští rok nebude stát schopen Libyjcům vyplácet mzdy,“ řekl Zaváí. Po svržení autokratického vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 klesl o rok později příjem země z ropy z někdejších 60 miliard dolarů na 15 miliard.
Od té doby se situace zhoršuje. Terminály As-Sidr a Rás Lanúf procházelo denně 500 tisíc barelů, dnes je to nula. Mimo provoz je také třetí největší ropné pole Šarara na jihozápadě Libye, schopné těžit 300 tisíc barelů denně. Tamní kohouty uzavřeli povstalci z horského města Zintán.
Rozdělená země
V Libyi jsou nyní dvě vlády a dva parlamenty, značná část území je v rukou kmenů a autonomních skupin.
Za vládou v Tripolisu, která po prohraných volbách odmítla odstoupit, a proto není mezinárodně uznávaná, stojí milice Libyjský úsvit, které ovládají západ země. Vláda sídlící v Tobrúku se opírá o armádu, do jejíhož čela postavila vzbouřeneckého generála Chalífu Haftara, který kdysi podporoval Kaddáfího, ale pak se podílel na boji proti němu.
Vládní jednotky drží východ země. Situaci komplikují zahraniční hráči, zatímco vláda v Tobrúku má za sebou Egypt, Spojené arabské emiráty a Rusko, Libyjskému úsvitu pomáhají Katar a Turecko.
Značnou část území ale nekontroluje ani jedna z vlád. Oblasti na jihu a těsně u hranic jsou v rukou místních milicí. Chaosu a bezvládí využili radikálové napojení na Islámský stát (IS). Působí od Benghází směrem na západ po Syrtu, tedy na území s velkými ropnými zásobami a terminály.
Podle dostupných zpráv napadl IS v minulých dnech ropná pole Mabrúk, Bahí, Dahra a Ghaní. Na rozdíl od Sýrie nebo Iráku, kde IS ropu využívá jako zdroj příjmů, v libyjské skupině jde spíše o to, ropná pole zničit.
„Zapálili ropu a pak shromáždili zaměstnance a dali jim lekci z islámu,“ popsal svědek útok v Ghaní. Jeden z útočníků řekl, že cílem jsou ropná zařízení, která jsou ve spoluvlastnictví západních firem.
Boj o ropu
Už dříve se ale strhly boje o ropné terminály. Nejprudší byly o největší z nich, k nimž patří Rás Lanúf a As-Sidr. Rás Lanúf drží brigáda Libyjského úsvitu a její velitel Avád Darvíš tvrdí, že cílem je zajistit terminálům svobodu a nedovolit, aby padly do rukou jakékoli skupiny. Terminál As-Sidr má v rukou Ibráhím Džadran, bývalý velitel jednotek, které střežily ropné terminály. Sloužilo v nich 22 tisíc mužů. Lidé z Libyjského úsvitu ho označují za zloděje, ve východní Libyi je naopak považován za Robina Hooda.
Libye je závislá na příjmech z ropy a plynu a je v zájmu jakékoli vlády tyto zdroje chránit. Když loni v srpnu po bojích v Tripolisu odjela legální vláda do Tobrúku, začaly milice uplatňovat své právo na surovinové zdroje. „Každý si chce uloupnout svůj díl koláče,“ tvrdí analytička Claudia Gazziniová.