Čtvrteční diskuse ukázala, že v souvislosti s migrací je nutné budovat evropský konsensus, řekl Tusk. Je proto podle něj třeba vyhnout se "bitvě" mezi různými plány, jak na krizi reagovat.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu. Tusk připomněl, že summit EU atentát v turecké metropoli ostře odsoudil.

Také podle Merkelové by se měla vrcholná schůzka uskutečnit na začátku března, k přesnému termínu se ale ještě musí vyjádřit Ankara. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty zmínila termín 5. března.

V4 s Čechy žádá plán B 

"Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry," řekl Tusk novinářům poté, co z jednací místnosti celý večer unikaly zprávy o ostrých sporech mezi členskými zeměmi. Místo toho je podle Tuska potřeba najít funkční propojení různých přístupů.

O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.

Česka republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority. Společně s ostatními zeměmi V4 se Česko přihlásilo k pomoci zemím západního Balkánu i Řecku.

"ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4," uvedl premiér Sobotka.

Rakousko postoj nezmění

Podle Merkelové zůstává prioritou spolupráce s Tureckem. Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky chtějí podle ní lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.

Podle Tuska je také třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. "To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování (žadatelů o azyl) tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla," poznamenal.

Kritiky se na jednání o migraci dočkalo Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně. Kancléř Werner Faymann ale po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.