Odtajněny jsou policejní spisy i dokumenty z ministerstev vnitra, spravedlnosti a zahraničí z dob vlády Philippa Pétaina.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Přístupné ale budou i dokumenty první provizorní vlády, která nastoupila po porážce nacistů.

Historik Giller Morin ve francouzské televizi TF1 odtajnění hájil: „Byly tu požadavky dětí deportovaných i popravených, které chtěly znát pravdu. To je legitimní požadavek.“

Doposud mohli některé archívy navštívit jen historici a novináři, kteří dostali speciální povolení. Po uplynutí 75 let se ale archivy ve Francii zveřejňují – a tato doba už uplynula.

Kolaborantská vláda stigmatizuje město

Také současný starosta města Vichy, kde sídlila vláda kolaborantského maršála Philippa Pétaina, otevření archivů vítá, protože má pocit, že město bylo stigmatizováno. „Je tu mnoho příběhů o městě, ale v archivech je pravda, protože dané období bylo velmi komplikované a příliš dlouho nepřesně charakterizovalo toto město,“ řekl listu The New York Times.

Bývalý odbojář Lucien Guyot to ale vidí jinak. Americkému listu řekl, že Pétainova vláda překročila očekávání Němců „zejména při deportacích ,zahraničních‘ Židů včetně dětí do koncentračních táborů“.

„Pronásledovali nás ze msty,“ dodal. Město ale podle něj vinit nelze: „Byla to vláda, jejíž činy byl neodpustitelné, ne město.“ Vichy leží uprostřed Francie.

Zrada a smrt odbojáře

Historik Morin dodal, že archiv by mohly pomoci objasnit dopadení odbojáře Jeana Moulina i jeho smrt. Obvykle se tvrdí, že jej zradil lékař René Hardy nebo komunisté, kteří likvidovali nekomunistický odboj. To tvrdil v roce 1990 i nacista Klaus Barbie, který tehdy šéfoval lyonskému gestapu. Barbiemu bývá osobně připisováno umučení Moulina, gestapák ale tvrdil, že Moulin, který nepromluvil ani při mučení, spáchal sebevraždu, když ho převáželi do Berlína.