Článek
„Tady není volba, v jaké zemi a v jakém městě by člověk rád byl. Neexistuje žádné právo volby, kam by člověk chtěl jít, a to by se mělo těm uprchlíkům říci,“ řekla Merkelová. Doplnila, že v rámci schengenského prostoru totiž platí „stejné podmínky k žití, které odpovídají azylovému právu a humanitárním standardům“. „Proto chceme hovořit o přerozdělování,“ vysvětlila kancléřka a společně s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem vyzvala, aby o přerozdělování jednal mimořádný summit Evropské unie.
Německo podle ní krizi samo nezvládne. „V červenci k nám přišlo 76 000 uprchlíků a každou chvíli jich přichází víc a víc,“ poznamenala Merkelová.
Ani kritika pozastavení platnosti Dublinských dohod ze strany Berlína není podle kancléřky oprávněná. Německá vláda před několika týdny ohlásila, že bude vyřizovat žádosti všech uprchlíků z válečné Sýrie bez ohledu na to, jestli by žádost měla vyřizovat jiná země. „Nemusíme se snad začít omlouvat, že v takové situaci ukazujeme přívětivou tvář. To potom není moje země. Nelze říkat, že by byla chyba, že ty lidi přijímáme na nádraží přívětivě,“ ohradila se.
Hraniční kontroly jsou dočasné
V té souvislosti uvedla, že opětovné zavedení kontrol na hranicích s Rakouskem je jen dočasné opatření. „Nechceme uzavírat hranice ani nechceme břímě ponechat na Rakousku, teď ale potřebujeme kontroly,“ řekla Merkelová a doplnila, že za takového náporu běženců je situace nepřehledná. Podle ní je ale „třeba začít se dívat na to, jak ty věci“ v dlouhodobém výhledu „napravit“.
„Nejsme v jednoduché situaci. Je to jedna z největších výzev, kterou tady za několik desetiletí máme. Opakuji, že ji dokážeme zvládnout a zvládneme, ale pouze společně,“ podotkla Merkelová.
