Článek
Gröning se přiznal, že v Osvětimi jakožto 21letý působil. Odklízel tam zavazadla nově dopravených vězňů a vybíral z nich peníze a cennosti. Odmítá však, že by se podílel na vraždění, i když o něm věděl.
„Pokud to chcete popsat jako vinu, pak jsem vinen, ale ne z vlastní vůle. Z právního hlediska jsem nevinný,“ řekl už v roce 2005 magazínu Der Spiegel.
V Osvětimi byl v době, kdy tam bylo přivezeno na 425 000 Židů z Maďarska, z nichž nejméně 300 000 bylo hned po příjezdu zplynováno.
Oskar Gröning u soudu
Gröning byl už jednou stíhán, a to v 80. letech. Tehdy byl obvinění zproštěn.
Nově si německá prokuratura začala starého muže všímat poté, co vystoupil proti popíračům holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem krematorium. Byl jsem na rampě, když probíhaly selekce (deportovaných),“ uvedl ve stejném roce pro dokument BBC. Dodal, že stejně jako milióny spoluobčanů byl indoktrinován myšlenkou, že Židé zorganizovali spiknutí proti Němcům a je třeba je preventivně hubit.
K žalující straně se přidalo několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. „Doufám, že uslyším, že napomáhání vražedné mašinérii je zločin, aby nikdo v budoucnu nemohl udělat to, co on, a tvrdit, že je nevinný,“ řekla jedna z přeživších Hedy Bohmová agentuře Reuters.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.