Podle Kasparova by se západní společenství nemělo pokoušet naklonit si Putina vstřícností například ohledně íránského jaderného programu či bojů v SýriiIráku, protože ruský prezident ve skutečnosti žádný zájem na kompromisu nemá. Podle něj nestabilita Putinovi vlastně vyhovuje, může tak ospravedlnit vlastní moc.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Představa, že Putin má jisté strategické zájmy, které mohou být společné, je mylná. Žádný takový zájem, který by byl společný tomu evropskému, nevidím,“ řekl Kasparov na bezpečnostním fóru ve Varšavě a vyzval západní představitele k tomu, aby pochopili, že Putin je hrozbou.

Cena za konfrontaci

„Neznám cenu, jakou by dnes měla konfrontace Putina. Asi bude vysoká. Ale z historie vím, že zítra bude ta cena vyšší. V roce 1936 by zastavit Hitlera stálo určitou cenu. V roce 1937 by byla jiná, v roce 1938 vyšší a v roce 1939 bylo pozdě," řekl.

Ruský prezident podle něj považuje za projev slabosti, když Západ nebude uvažovat o vojenském řešení.

Garri Kasparov dnes žije v New Yorku a je předsedou Nadace pro lidská práva. Patřil k vedoucím představitelům ruské opozice a podílel se na organizaci protestů proti Putinovi. Později z Ruska odešel a prohlásil, že se na boji proti Putinovi bude podílet ze zahraničí.