Ochrnutí se objeví jen u jednoho ze 200 případů, takže ne každý člověk ví, že se nemocí nakazil. Kvůli tomu se také ohnisko epidemie může zjistit pozdě.

U deseti dětí v Sýrii byla potvrzena nákaza obrnou. [celá zpráva]

Před hrozbou varují profesor Martin Eichner z univerzity v Tubingenu a Stefan Brockman z regionální kanceláře po veřejné zdraví v Reutlingenu. Uvádějí, že většina evropských zemí, kde není obrna endemická, očkuje proti ní injekčně pomocí inaktivované injekční vakcíny místo živé perorální vakcíny, která vytváří dlouhodobou imunitu, ale je rizikovější, neboť se u některých lidí může vyskytnout ochrnutí.

Riziko se týká zejména zemí, kde je očkován relativně malý počet obyvatel, jako je tomu v Rakousku (83 procent) nebo na Ukrajině (74 procenta). Nákazu by mohli přinést imigranti ze Sýrie.

Nebezpečí potvrzuje virolog z Univerzity v Readingu Benjamin Neuman: „Syrská epidemie vystavuje Evropu riziku kvůli způsobu, jak očkujeme. V těch oblastech světa, kde je stále možné se nakazit divokým kmenem viru, se děti obvykle očkují živým, ale geneticky oslabeným virem, který poskytuje skvělou ochranu, ale má malé nebezpečí v tom, že se může změnit zpátky v mnohem nebezpečnější formu. V těch částech světa, kde byla obrna eliminována, se obvykle používá inaktivovaná vakcína.“ Dodal, že očkování nikdy není dokonalé, takže i očkované děti se mohou při přímém styku vzácně nakazit.

Hrozbu představují i migranti ze Somálska, odkud je více než polovina z 322 letošních evidovaných případů nákazy divokým kmenem viru. V Izraeli zase byl divoký kmen viru letos zjištěn v odpadních vodách.