Nová strategie má reagovat na nové výzvy a hrozby 21. století. "Je to akční plán," řekl novinářům generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Nový strategický koncept vymezuje, jaký prostor by aliance měla mít v globalizovaném světě a jak by měla čelit novým či narůstajícím hrozbám, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení. Nahradí starší strategii aliance z roku 1999, tedy ještě z doby před teroristickými útoky na Spojené státy z 11. září 2001.

Strategie potvrzuje dřívější závazky, že úkolem NATO je obrana území jeho členů a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něj postaví. Kromě toho ale říká i to, že spojenci mohou působit i mimo území členů NATO.

Dokument je prvním bodem agendy stejně jako úspory – jde o zeštíhlení velitelství NATO a jejich personálu z 13 na sedm tisíc lidí, o redukci bruselského ústředí a aliančních agentur ze sedmi na tři.

Experty především zajímá, jak nová strategie propojí záměr Aliance působit i daleko za hranicemi s negativní zkušeností z afghánské války. Ta spojence vystavila vysokým nákladům, navíc chyběla i technika, zejména vrtulníky. Po rusko-gruzínské válce 2008 mnohé středo- a východoevropské země začaly volat po posílení územní obrany NATO.

Summit pro tento účel stanoví nejdůležitější obranné priority. Spojenci jsou zejména blízko dohodě o propojení alianční raketové obrany vojsk vyslaných do terénu s vyvíjeným americkým deštníkem širší obrany celého území Aliance a obyvatelstva. Příslušný software má přijít na méně než 200 miliónů eur (4,9 mld. Kč) během deseti let. Rozvíjí se i debata o finanční spoluúčasti spojenců na radarech, obranných raketách a dalších součástech systému, které budou mít na svém území.

Výzva Moskvě, ať se zapojí do budování štítu

Do Lisabonu dorazí v sobotu také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Od aliance uslyší jasnou výzvu, aby se Moskva, která v minulosti kritizovala úzce americké protiraketové plány exprezidenta George Bushe, do projektu NATO zapojila.

Do alianční protiraketové obrany by se mohla zapojit i Česká republika, která by kupříkladu mohla hostit centrum včasného varování. V minulosti to opakovaně připustili čeští představitelé.

Spor o A-zbraně

Projekt štítu provází delikátní debata mezi Francií a Německem o tom, zda štít nahradí zbývajících asi 240 taktických jaderných bomb USA v Evropě. Podle Berlína jsou už zbytečné, Paříž a většina členů ale trvá na tom, že Aliance odstrašující jadernou sílu stále potřebuje.

Turecko, kde má být postaven protiraketový radar, si s ohledem na obchodní zájmy s Teheránem vymiňuje, aby deštník nebyl výslovně zdůvodňován íránským nebezpečím. „Obranný systém se vyvíjí proti komukoli, kdo má balistické střely a nepatří do NATO,“ řekl turecký prezident Abdullah Gul. Do této skupiny ovšem spadá i Rusko.

Moskva zatím vnímá štít jako nebezpečí, jež oslabí odstrašující sílu jejího jaderného potenciálu. Signalizovala proto, že bude žádat limity pro americké antirakety co do počtu, rozmístění i technických parametrů. Aliance ale chce v Lisabonu naopak nabídnout šéfovi Kremlu Dmitriji Medvěděvovi spolupráci.

Konkrétně zamýšlí nabídnout propojení systémů raketové obrany formou sdílení dat, ne však podíl na velení. Rusko to neodmítlo, čeká na podrobnosti o financování a pokrytí systému.

Odchod, nikoliv útěk

Důležitější pro NATO je momentálně rozšíření smlouvy s Ruskem o dopravě vojenského materiálu do Afghánistánu vlaky přes jeho území a to oběma směry včetně obrněné techniky. Summit hodlá především definovat přibližnou časovou koncovku války proti Tálibánu a předávání odpovědnosti afghánským silám.

Předlohu plánu přiveze prezident Barack Obama. První americké bojové jednotky odejdou v polovině příštího roku a cílovým horizontem je rok 2014.
„Je to cíl realistický, ale ne zaručený,“ řekl v Kábulu civilní představitel NATO Mark Sedwill. Aliance za sebou nemíní zanechat vakuum a v Lisabonu podepíše s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím dohodu o dlouhodobém partnerství.

Afghánci by postupně měli přebírat stále větší odpovědnost za bezpečnost své země a mezinárodní síly by se měly zabývat více jejich výcvikem než boji. O Afghánistánu se však má podle expertů hovořit až druhý den summitu.

Bude to komplikovaná otázka také kvůli napjatým vztahům s afghánským prezidentem Hámidem Karzáím. Podle vrchního velitele amerických sil Davida Petraeuse by Karzáí mohl podkopat válečné úsilí. Podle něj chce Karzáí odchod mezinárodních sil dříve, než by to bylo vhodné.

Alianční priority
nová strategická koncepce
přijetí raketového štítu USA
plán stažení z Afghánistánu
úspory a zbrojní priority
spolupráce s Ruskem