Hlavní obsah

Jak na Klause? Sedět potichu a čekat, míní v Polsku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zraky Evropy se po irském ANO Lisabonské smlouvě stále ubírají na českého prezidenta Václava Klause. Například v Polsku ale vybízejí ke klidu. "Evropa teď čeká na Klause," zdůrazňují polské deníky. Nicméně počítají s tím, že i český prezident Lisabonskou smlouvu nakonec podepíše, jakmile český Ústavní soud vynese svůj verdikt.

Foto: Zbyněk Stanislav, ČTK

Prezident Václav Klaus sleduje nedělní průvod odpůrců Lisabonské smlouvy.

Článek

Gazeta Wyborcza však varuje, že "nejeuroskeptičtější hlavu členského státu EU" by nejspíše odradilo, kdyby evropští vůdci ztratili nervy a začali Praze vyhrožovat. "Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," cituje list názor experta Dominika Hierlemanna z Bertelsmannovy nadace.

Cameron potvrdil, že vypíše referendum

Šéf britských konzervativců David Cameron o víkendu potvrdil, že vypíše o Lisabonské smlouvě referendum, zvítězí-li jeho strana na jaře ve volbách.

Britský tisk přesto nevěří, že by prezident Klaus svůj podpis tak dlouho odkládal. „Pro torye je příliš pozdě: Češi pohřbili naděje na zdržení smlouvy," napsaly dnes The Times. Stejně jako list The Daily Telegraph se odvolávají na Klausův sobotní výrok po pochodu odpůrců smlouvy v Praze. "Obávám se, že lid Británie měl něco dělat mnohem dřív a ne právě teď. Je příliš pozdě něco říkat a čekat na mé rozhodnutí," řekl Klaus zahraničním novinářům.

Tlak na Klause by proti němu mohl obrátit veřejnost

Francouzský provládní deník Le Figaro uvedl, že avizovaný nátlak Evropské unie proti Klausovi by mohl směřovat k tomu, aby se proti němu obrátilo české veřejné mínění. Napomoci by tomu měla úplná ztráta místa v Evropské komisi, nebo to, že by Česko mělo komisaře v bezvýznamném resortu, či také varianta, že by českého představitele v komisi odmítl schválit Evropský parlament.

Také se prý zdá, že pozváním českého premiéra Jana Fischera, který je velkým zastáncem smlouvy, do Bruselu chce EU vsadit na to, že postaví české veřejné mínění proti Klausovi, soudí list.

"Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné. Aby byly zmařeny, je zbytečné se pouštět do České republiky. Lepší je prezidenta Klause více izolovat tím, že se (unie) opře o (české) veřejné mínění. Ztratilo se již příliš mnoho času. Nastal čas na přípravu, aby se lisabonská smlouva začala uplatňovat," napsal deník.

Podle deníku je nynější švédské předsednictví "rozzuřené", že jeho činnost ve druhém čtvrtletí vázne kvůli zatvrzelosti českého prezidenta.

Pro bezodkladný podpis jsou dvě pětiny Čechů
Podle průzkumu společnosti SANEP si přes dvě pětiny lidí v ČR myslí, že by prezident s podpisem Lisabonské smlouvy neměl otálet. Jen o málo víc lidí je přesvědčeno, že oddalování podpisu poškozuje pověst Česka v rámci Evropské unie.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám