Článek
To byl jeho plán A. Podle plánu B měli být pomocí jedu zlikvidováni aspoň příslušníci SS, internovaní v táboře Langwasser u Norimberku.
Podle zpravodajského serveru www.20min.ch to vypadalo, jako by Kovner chtěl potvrdit nejhorší antisemitská klišé. Ve středověku byli totiž Židé obviňováni z trávení studní.
Plán A ale nevyšel – údajně kvůli Haganě. Tak se jmenovala podzemní židovská armáda, která operovala v Palestině za vlády Britů a po vzniku Izraele. Její předáci prý nechtěli, aby masová vražda vrhla stín na vznik židovského státu. Když Kovner opouštěl Palestinu, kam přijel, aby si obstaral jed na obyvatele Hamburku a Norimberku, zatkli ho.
Kovnerovi stoupenci ze skupiny Nakam (Pomsta) se potom pokusili otrávit aspoň internované esesáky. Ale ani to nevyšlo: jedu bylo málo a tak dvě tisícovky vězňů v táboře Langwasser zažily místo bolestivé smrti jen nepříjemné žaludeční potíže.
Úspěšnější byli příslušníci Židovské brigády v britské armádě: podařilo se jim zlikvidovat přinejmenším stovku a podle některých odhadů až 300 nacistů.
Někteří příslušníci brigády operovali po skončení války v malých skupinách na území Německa, Itálie a Rakouska. Pro zabíjení nacistů je tajně verboval Chaim Leskow, pozdější šéf generálního štábu izraelské armády, a Meir Zorea, který se stal izraelským generálem.
Likvidační akce až do roku 1960?
Příslušníci těchto jednotek volili podstatně jiný přístup než Kovner. „Nechtěli jsme žádnou slepou pomstu. Chtěli jsme dostat viníky,“ uvedl bývalý člen těchto komand Chaim Miller, který po válce působil na jihu Rakouska. Celá akce také dostala označení Din, tj. Rozsudek.
Nalezení nacisté ale nekončili před soudem. „Ve skupinkách po třech jsme se je tajně vydali hledat. Nejdříve si mysleli, že mají co do činění s britskou vojenskou policií. Byli v šoku, když jsme jim později ukázali Davidovy hvězdy. Ale to už pro ně bylo pozdě. Odvedli jsme je do lesa na italské straně hranice, asi půl hodiny jsme je „vyslýchali“ a pak jsme jim vysvětlili, že zaplatí. Zůstali v tom lese navždy,“ řekl Miller, který se prý podílel na řadě takových akcí.
Když britské velení zjistilo, co část Židovské brigády provádí, převelelo celou jednotku do severního Německa, aby tomu učinilo přítrž.
Brit Morris Beckmann, autor knihy Židovská brigáda, ale tvrdí, že i přesto pokračovala operace Din ještě dlouho po válce – údajně až do roku 1960.
V té době prý bylo zabito 1500 nacistů. „Nejdříve jsme jim vpálili kulku do hlavy. Pak jsme je holou rukou uškrtili. Zabíjeli jsme je tak, jak lidé rozmačkávají vši,“ řekl prý Beckmannovi Meir Zorea.
Téma židovské pomsty na nacistech ožívá nyní kvůli filmu Hanebný pancharti režiséra Quentina Tarantina, který zpracovává podobný námět.