Fritzl požadoval po prostitutkách, aby hrály mrtvé

„Devadesát pět procent z našich zákazníků jsou zcela normální, tři procenta jsou trochu divná a Fritzl patřil mezi poslední dvě procenta, která jsou rozhodně duševně nemocná,“ uvedl Christoph Flugel, který pracoval v lineckém nevěstinci šest let.

„Chodil sem pravidelně,“ uvedl Flugel. „Na první pohled na něm nebylo nic špatného. Byl dobře oblečený a zdvořilý. Jakmile však k němu přistoupila jedna z dívek, se kterou chtěl jít nahoru, tak se jeho chování změnilo." Podle Flugela byla pro Fritzla „přednější dominace než potěšení ze sexuálního styku.“

„U baru jednal despoticky. Jakmile si vyhlédl jednu z dívek a objednal šampaňské, říkal takové věci jako ´seď rovně´, nebo ´neříkej takové hovadiny´,“ uvedl Flugel a dodal: „To je v nevěstincích neobvyklé - jdete tam, abyste si užil.“

Jeho jednání u baru, kde nedal Flugelovi ani spropitné a požadoval vrátit tři eura, když zaplatil stoeurovou bankovkou, však nebylo nic proti tomu, jak jednal na pokoji. „Chtěl to dělat s bolestí, nebo dívku žádal, aby předstírala mrtvou,“ uvedl s odvoláním na to, co si říkaly dívky zaměstnané v podniku. „Dvě z nich říkaly - už nikdy s tímhle chlápkem.“

Fritzl se stal brzy neoblíbeným zákazníkem podniku, kam se ale pravidelně vracel, protože osazenstvo se měnilo každých deset týdnů. „Žádná z dívek s ním nechtěla strávit čas na pokoji. Dvě to dokonce tvrdě odmítly a zůstaly raději bez výdělku,“ dodal Flugel.