Článek
Hořká porážka v květnu 2022, kdy v Mariupolu byly zabity nebo zajaty stovky bojovníků pluku Azov, součásti ukrajinské národní gardy, udělala z města na pobřeží Azovského moře symbol odporu na Ukrajině. Nyní se na něj proslulá jednotka opět soustředí.
Na počátku června příslušníci pluku zaútočili na přístav v okupovaném Mariupolu a vyřadili ho z provozu. Zničili přitom několik elektrických rozvoden, opravárenské zařízení přístavu, jeho řídící věž, radary a nádrže na palivo a mazivo, připomněla agentura Reuters.
„Azov již hlídkuje ve svém rodném Mariupolu. Prozatím z nebe,“ uvedli příslušníci pluku na svém webu.
Útok byl součástí ukrajinských úderů na ruskou vojenskou logistiku hluboko za frontovou linií s cílem oslabit moskevskou válečnou mašinérii. „Desítky podobných operací budou následovat,“ slíbil plukovník Arsen Dmytryk, náčelník štábu Azovu. Podle něj si ale pluk je vědom toho, že vyhnání Rusů z Mariupolu, který se nachází 120 kilometrů za téměř statickými frontovými liniemi, bude dlouhodobý proces.
„I kdyby to mělo trvat 20 let, strávíme je plánováním a čekáním, a až přijde ten správný čas, budeme připraveni,“ prohlásil 32letý plukovník, který se do jednotky vrátil poté, co byl propuštěn z ruského zajetí. „Věřím, že Mariupol získáme zpět. Je to jen otázka času,“ doplnil.
Útok na přístav, provedený ve spolupráci s ukrajinskými dronovými jednotkami a tajnou službou SBU, zasáhl místo jen několik kilometrů od zničených oceláren, kde v roce 2022 příslušníci Azovu a dalších jednotek sveřepě vzdorovali ruské přesile, než jim Kyjev po tříměsíčním obléhání nařídil město opustit nebo se vzdát. Část se jich z Ruska díky výměnám zajatců již dostala, zhruba 700 obránců Azovu však stále není na svobodě.
Dronové údery mohou být předzvěstí ofenzivy
Hlavním cílem Azovu je blokovat nepřátelský náklad, zejména palivo, přijíždějící z Ruska přes Mariupol nebo Doněck. Podle jednoho z dronových operátorů, který se akcí v Mariupolu a okolí účastní, je extrémně obtížné chránit nákladní auta na širokých, otevřených silnicích. „Je nemožné skrýt cisternu převážející palivo,“ doplnil.
Podle Roba Leeho z amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI) by takovéto údery na střední vzdálenost mohly „otestovat situaci“, zda Ukrajina, a tedy i Azov, nakonec ve zmíněné oblasti přejdou do ofenzivy. „To je jedna z velkých otázek letošního roku: jak se Rusko vypořádá s ukrajinskými údery na střední vzdálenost,“ prohlásil Lee.
Z dějin pluku Azov
Pluk Azov, oficiálně 12. brigáda speciálního určení „Azov“ Národní gardy Ukrajiny, vznikl v květnu 2014 v Charkově pod názvem prapor Azov jako dobrovolnická jednotka v reakci na ruskou agresi na Donbasu.
Mezi zakladateli a prvními členy jednotky byli fotbaloví chuligáni a radikálové, kteří vyznávali nacionalistické a krajně pravicové názory.
Po začlenění pod ukrajinské ministerstvo vnitra na podzim 2014 prošla jednotka rozsáhlou reformou, politické křídlo se oddělilo a armáda zavedla přísné prověrky.
Dnešní Azov se skládá z profesionálních vojáků bez ohledu na ideologii a jednotka bojuje na klíčových úsecích frontové linie.
Azov v červnu 2014 úspěšně vytlačil proruské separatisty z města. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 drželi jeho vojáci společně s ukrajinskou námořní pěchotou téměř tři měsíce obklíčený Mariupol a komplex oceláren Azovstal, čímž vázali obrovské množství ruských sil.
Značná část ukrajinských bojovníků padla do zajetí. Domů se někteří z obránců Azovstalu vrátili v rámci výměn za ruské zajatce. Mnozí z nich se znovu zapojili do boje.
