"Očekávám, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vysvětlí slova svého prezidenta," uvedl generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer na tiskové konferenci v Oslu.

Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová uvedla, že Rusko by mělo své závazky vyplývající ze smlouvy dodržovat. Země aliance dosud smlouvu umožňující kontrolu konvenčních zbraní neratifikovaly, hodlají tak učinit až ve chvíli, kdy Rusko stáhne své zbylé jednotky z Gruzie a Moldavska.

Putin právě tento požadavek označil za pouhou záminku a zmínil, že se u ruských hranic objevují nové vojenské základny, včetně prvků protiraketové obrany USA. [celá zpráva]

Lavrovovi nestačí ujištění USA

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že plán "opravdu radikálně mění bezpečnostní situaci v Evropě".

"Musíme samozřejmě pamatovat na to, že po každé akci následuje protiakce," dodal. Historie podle něj říká, že každé umístění nějakého obranného systému volá po umístění útočného systému. Moskva chce prý slyšet něco víc než tvrzení, že protiraketový štít by nebyl pro Rusko žádnou hrozbou.

Ruské hrozby

Dosud Rusko hrozilo, že kvůli americkému protiraketovému deštníku vypoví jinou mezinárodní dohodu o odzbrojení, a to smlouvu o likvidaci balistických raket středního doletu.

Spojené státy kvůli systému protiraketové obrany už vypověděly smlouvu omezující počty opalovacích zařízení antiraket.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách, která omezovala počet tanků, obrněných transportérů, dělostřelectva i bojových letadel a vrtulníků na evropském kontinentě,  byla podepsána v Paříži v roce 1990 a platit začala o dva roky později.

Šéf české diplomacie Schwarzenberg uvedl, že je pro budování důvěry s Ruskem, ale že "jistá prohlášení prostě důvěru také boří". "Důvěra musí býti budována také z ruské strany," poznamenal.