Hlavní obsah

Riceová: USA by nečinností vyslaly špatný signál Íránu a KLDR

Washington

Spojené státy nemohou připustit, aby země jako Severní Korea nebo Írán nabyly přesvědčení, že chemický útok v Sýrii zůstane bez americké reakce. Na zasedání americké nadace New America ve Washingtonu to v pondělí prohlásila poradkyně prezidenta USA pro otázky národní bezpečnosti Susan Riceová.

Foto: Jim Young, Reuters

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová.

Článek

Washington chce po omezeném úderu proti Sýrii obnovit úsilí o aktivizaci mírového jednání o Sýrii, jehož garantem je OSN, řekla Riceová v prvním velkém projevu po svém červencovém jmenování do funkce.

Obamova poradkyně potvrdila, že prezident považuje útok na Sýrii za potřebný pro obhajobu amerických zájmů. Bude usilovat o to, aby Kongres vojenský zásah schválil, a v tomto smyslu také podle Riceové promluví v úterý v televizním projevu k národu.

K plánovanému útoku se rovněž vyslovil zástupce Riceové Tony Blinken. Novinářům ve Washingtonu řekl, že USA prostudují ruský návrh na podřízení syrských chemických zbraní mezinárodní kontrole. [celá zpráva]

„Je důležité si uvědomit, že tento (ruský) návrh padl v kontextu hrozby americké akce a tlaku prezidenta,“ řekl Blinken. „O to důležitější je, aby tento tlak neustal a Kongres aby prezidentovi dal souhlas, o který usiluje,“ dodal.

Americký Senát, jenž by měl stejně jako Sněmovna reprezentantů rozhodovat o osudu rezoluce schvalující syrský úder, už ve středu podstoupí první „pokusné“ hlasování. Podle vůdce demokratické většiny Harryho Reida se bude hlasovat o tom, zda bude rezoluce Bílého domu zařazena do programu.

Aby se podařilo zvrátit procedurální překážky, s nimiž zřejmě přijdou odpůrci rezoluce, bude podle senátních regulí zapotřebí nejméně 60 hlasů ve stočlenném Senátu. Zda se takový počet pro Obamovu rezoluci vysloví, není stále jisté. Konečné senátní hlasování o rezoluci by se mělo uskutečnit do konce týdne.

Clintonová doufá, že Kongres Obamu podpoří

S Obamou se dnes v Bílém domě sešla bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Po besedě s prezidentem novinářům řekla, že pokud by syrský režim bezodkladně odevzdal kontrolu nad svými chemickými zbraněmi, byl by to „důležitý krok“. Clintonová doufá, že Kongres prezidentův tlak na Sýrii podpoří.

Mezi americkou veřejností ale argumenty Bílého domu pro vojenský zásah v Sýrii velkou podporu nemají. Podle průzkumu, na který se odvolává agentura Reuters, podpora protisyrského úderu navzdory vládní argumentaci dokonce klesá. Zatímco koncem srpna pro intervenci v Sýrii bylo 20 procent Američanů, nyní jich je 16 procent. Proti zásahu bylo koncem srpna 53 procent dotázaných, nyní o deset procent víc.

I kdyby se prokázalo, že viníkem chemického útoku je syrský režim, bylo by pro útok na Sýrii jen 26 procent Američanů. Dvaapadesát procent by jich bylo proti, zatímco konce srpna jich bylo 44 procent.

Podle průzkumu agentury AP je jen jeden z pěti Američanů přesvědčen, že nečinnost USA by povzbudila k podobným akcím jiné „darebácké“ státy. Většina Američanů je proti jakémukoli, byť omezenému zásahu v Sýrii z obavy, že by se změnil v další dlouhodobou válku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám