Rumsfeld pověřil plukovníka Jamese Steelea organizováním polovojenských jednotek proti sunnitským povstalcům krátce po invazi Američanů do Iráku v roce 2003 a poté, co Pentagon povolil šíitským milicím vstup do nově utvářených bezpečnostních složek. Bylo ustaveno i zvláštní policejní komando, které zřizovalo věznice. Komando podle Guardianu z velké části tvořily radikální šíitské skupiny, například milice Badr.

Spojené státy podle britského listu tímto krokem významně umocnily rozpory mezi náboženskými skupinami v Iráku a akcelerovaly nástup brutální sektářské války.

Jedna ruka se šéfem

Steele působil v Iráku tři roky. Po celou tu dobu podával zprávy přímo ministru obrany Rumsfeldovi.

Po Steeleově boku působil jako zvláštní poradce plukovník James H. Coffman. Ten se zodpovídal přímo generálu Petraeusovi, který se v pozdějších letech stal ředitelem CIA, než musel loni v listopadu kvůli nemanželské aféře post opustit.

David Petraeus

Generál David Petraeus

FOTO: ČTK/AP

Coffman sám se v rozhovoru pro americký armádní deník Stars and Stripes označil za Petraeusovy „oči a uši v Iráku“.

Používali nejhorší druhy mučení

„Byli jedna ruka,“ potvrdil irácký generál Mantadhir Samarí, který se Steelem a Coffmanem v době budování komand spolupracoval. Dodal, že Coffmana s velitelem Petraeusem při jejich návštěvě věznic neviděl nikdy jinak než spolu. „Věděli o všem, co se tam děje. Mučení, nejhorší druhy mučení,“ dodal Samarí.

Podle Iráčana měla každá věznice svoji „komisi pro výslechy“. Tvořil ji důstojník rozvědky a osm vojáků provádějících výslechy. Skupina neváhala použít jakoukoliv metodu - od věšení zadržovaného hlavou dolů, přes použití elektřiny a bití přes citlivé partie těla - až po vytahování nehtů.

Mučení bylo podle Samarího běžnou praxí. „Vzpomínám si na 14letého hocha přivázaného k jednomu ze sloupů knihovny. Měl nohy nahoře a jeho tělo bylo modré od kabelů, jimiž ho bili,“ řekl.

Generálovo svědectví potvrzují novináři

Jeho slova potvrdili i američtí novináři. Fotograf Gilles Peress se s kolegou z listu New York Times Peterem Maassem ve zmíněné knihovně ve městě Samara ocitli během rozhovoru s jedním bojovníkem ze Saúdské Arábie, nad nímž dohlížel Steele. „Všude kolem byla krev,“ popsal Peress a Maass doplnil: „Během rozhovoru jsme slyšeli strašný křik. Někdo volal: ‘Alláhu, Alláhu, Alláhu!’, ale nebylo to jako v náboženském vytržení nebo něco podobného, byly to výkřiky plné bolesti a hrůzy.“

Neexistují důkazy, že by se Steele a Coffman přímo podíleli na výsleších.

Reportéři Guardianu a BBC přiznali, že je ke kauze přivedly utajované dokumenty americké armády, zveřejněné serverem WikiLeaks. Záznamy zmiňovaly stovky případů, při nichž američtí vojáci přicházeli do styku s mučenými vězni.