"Poslední události potvrzují, že taková ochrana má smysl," prohlásil německý ministr Jung, který na rozdíl od řady jiných německých politiků štít obhajuje. "Musí být podniknuta včasná opatření proti předvídatelnému růstu rozsahu útočných raket z určitých problémových států, i když se to týká dlouhodobého vývoje," řekl, aniž přímo jmenoval Írán či Severní Koreu, proti jejichž raketám však má být americký systém namířen především.

Podle agentury Reuters jsou Jungovy komentáře zatím nejsilnějším vyjádřením podpory americkému projektu z úst některého z německých vrcholných představitelů.  Záměr USA umístit raketovou základnu v Polsku a radarovou stanici v České republice narazily na odmítavý postoj Ruska a rozpory vyvolal také v německé vládě velké koalice. Jung je členem Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, která je vůči protiraketové obraně vstřícnější, než její vládní partneři ze sociální demokracie (SPD), kteří se obávají nových závodů ve zbrojení mezi Ruskem a Západem.

K atomové bombě má Írán daleko

Německý politik připustil, že Teherán je od výroby jaderné bomby ještě daleko, pokud o ni vůbec usiluje. Dodal, že je možné diplomatickými prostředky zabránit, aby se Írán stal jadernou mocností.

Šéf íránského jaderného programu Golámrezá Ákázáde v pondělí prohlásil, že je odhodlán umístit ve svém zařízení na obohacování uranu v Natanzu v centrálním Íránu 50 000 centrifug na výrobu jaderného paliva. [celá zpráva] Zatím jich tam jsou tři tisíce.

Podle ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada Baradeje stojí Írán teprve na počátku průmyslového obohacování uranu.  "Termín průmyslového obohacování uranu lze definovat několika způsoby. Znepokojovat se musíme nejen tím, že Írán umí uran obohacovat, ale spíš motivem, který jej k tomu vede ještě dřív, než má k dispozici jaderný reaktor, pro jehož provoz obohacený uran potřebuje," řekl Baradej.

Rusko, které Íránu pomáhá budovat jaderný reaktor v Búšehru, v úterý zpochybnilo kapacitu Íránu obohacovat uran na průmyslové úrovni.