Obama před pondělním setkáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem ve Washingtonu uvedl, že jak Izrael, tak Írán by měly možnost amerického útoku na íránská jaderná zařízení brát vážně.

"Myslím, že izraelská vláda si uvědomuje, že jako prezident Spojených států neblafuji," řekl.

Vy ale raději neútočte, přesvědčuje Obama Izraelce

Šéf Bílého domu se nicméně na pondělní schůzce bude snažit předsedu izraelské vlády přesvědčit, aby upustil od vojenské operace vůči íránským jaderným zařízením, o níž se v posledních týdnech stále silněji spekuluje. Izrael dává najevo, že situaci považuje za vážnou, a signalizuje připravenost k útoku. Obama se bude snažit Netanjahua přesvědčit, že Tel Aviv se na USA může spolehnout a že Washington je připraven situaci řešit.

Podle nedávného článku v deníku The Washington Post se americký ministr obrany Leon Panetta domnívá, že izraelský útok na Írán přijde v dubnu, květnu anebo červnu letošního roku. Americká administrativa má přitom z takového vývoje před listopadovými volbami do Bílého domu obavy. Případný konflikt by například pravděpodobně dále vyhnal vzhůru již nyní vysoké ceny ropy, což by otřáslo americkou i světovou ekonomikou.

Obama proto v rozhovoru pro časopis The Atlantic varoval, že izraelský útok na Írán by byl kontraproduktivní. Zvýšil by prý sympatie pro tamní režim v okamžiku, kdy jich ve světě moc nemá. Americký prezident věří - a chce o tom přesvědčit i Netanjahua -, že nejlepší cestou k trvalému ukončení íránského jaderného programu je přesvědčit Teherán, že nukleární zbraně nejsou v jeho zájmu.

"Budeme argumentovat tím, že je pro nás důležité zjistit, zda tuto věc můžeme vyřešit trvale, a ne dočasně," řekl Obama. "Historie ukázala, že jediný způsob, kdy se země nakonec rozhodla neusilovat o jaderné zbraně bez vojenské intervence, bylo, když od nich ustoupila sama. Bylo tomu tak v Libyi i Jižní Africe," dodal.

Obama je moc mírný, kritizují republikáni

Šéf Bílého domu nicméně čelí silné kritice republikánů, že jeho postup vůči Teheránu je příliš mírný a že nakonec umožní zemi získat jadernou zbraň. Favorit republikánského klání o nominaci na prezidenta Mitt Romney dokonce nedávno řekl, že opětovné zvolení Obamy by znamenalo, že Írán jednou nukleární zbraň použije.

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy kvůli íránskému jadernému programu v posledních týdnech výrazně vzrostlo. Přispěly k tomu přísné sankce, které západní země na popud USA uvalily na íránský ropný průmysl ve snaze přimět Teherán k zastavení tohoto programu. Ten podle Západu směřuje k sestrojení jaderné zbraně. Írán takové obvinění odmítá a tvrdí, že usiluje jen o mírové využití jádra.