„Je možné, že lidstvo vymře, ale není to nevyhnutelné. Podle mě je skoro jisté, že do tisíce let Zemi zasáhne katastrofa, jako například jaderná válka nebo globální oteplování,“ prohlásil ve čtvrtek astrofyzik v odpovědi na otázky posluchačů rádia BBC 4.

„Je proto zásadní, abychom osídlili vesmír. Myslím, že v budoucnu založíme soběstačné kolonie na Marsu a jiných tělesech sluneční soustavy, i když k tomu zřejmě nedojde během sta let,“ doplnil.

Sám je optimista a věří, že vědecký a technologický pokrok nakonec umožní lidem dostat se „až do nejvzdálenějších koutů vesmíru“. Varoval ale před setkáním s mimozemšťany. „Nalezení inteligentní formy života jinde ve vesmíru by bylo největším vědeckým objevem v historii. Bude ale velmi nebezpečné se s mimozemskou civilizací snažit komunikovat,“ podotkl.

„Kdyby se nás mimozemšťané rozhodli navštívit, výsledek by mohl být podobný, jako když Evropané dorazili do Ameriky. Pro domorodce to neskončilo dobře,“ dodal.

„Vzepřel se zákonům medicíny“

Hawking trpí vzácným typem sklerózy, tzv. Lou Gehrigovou chorobou, jež vede k postupnému rozkladu nervových buněk řídících pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Nevyléčitelná nemoc ho zasáhla v jednadvaceti letech jako ambiciózního studenta kosmologie Cambridgeské univerzity. Lékaři mu předpověděli smrt do dvou let a nikdo nechápe, jak je možné, že se dožil tak vysokého věku. „Vzepřel se zákonům medicíny, aby mohl přepsat zákony fyziky,“ poznamenal deník The Vancouver Sun.

Nositel řady ocenění za objevy v kosmologii a kvantové gravitaci se už desítky let nemůže hýbat a v roce 1985 ztratil kvůli tracheotomii i hlas. Mluví pomocí počítače díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

Je sarkastik. Nejvíc ze všeho myslí na ženy

V roce 1965 se oženil s Jane Wildeovou, mají tři děti. Žena se o něj starala až do roku 1991, kdy se pár rozešel a vědec se oženil se svou pečovatelkou Elaine Masonovou. Vydržel s ní do roku 2006, pak ale požádal o rozvod a znovu se sblížil se svou první chotí.

Na svá fyzická omezení se prý snaží nemyslet. „Nezabránilo mi to mít hezkou rodinu a být úspěšný v práci,“ napsal na svém webu vědec, který řídí Středisko pro teoretickou kosmologii v Cambridge. „Snažím se žít co nejvíc normálně a nemyslet na svůj stav a nelitovat, co všechno mi nemoc znemožnila dělat,“ uvedl fyzik, který je podle všeho rád středem pozornosti a miluje sarkastický humor.

Na co ale takový génius přes den nejvíce myslí? „Na ženy. Pro mě jsou totální záhadou,“ svěřil se nedávno.