Obamovo rozhodnutí vložit se do prosazování bezletové zóny nad Libyí a ochrany civilistů před jednotkami libyjského vůdce Muammara Kaddáfího kritizoval z jihoamerických představitelů zejména Kaddáfího spojenec Hugo Chávez. Obama během své současné cesty po zemích regionu čelil obnovenému volání po navrácení ceny, kterou dostal v Oslu.

Prezident v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že na rozpor upozorňoval už při přijímání ceny. „Řekl jsem, že je to ironie, když jsem v té době vedl dvě války (v Iráku a Afghánistánu). „Takže jsem zvyklý na tento rozpor v tom, že jsem zároveň vrchním velitelem, ale také tím, kdo usiluje o mír,“ uvedl. Obama dodal, že Američané ovšem nevidí rozpor v jeho nařízení zasáhnout v Libyi a zabránit tomu, aby „lidé byli masakrováni kvůli diktátorovi, který si chce udržet moc“.

Prezident zopakoval, že USA nepodnikají invazi ani nejednají samy, aby zajistily rezoluci schválenou Radou bezpečnosti OSN.

Obama čelil kritice za přijetí Nobelovy ceny za mír od samého počátku. Kritici norskému komitétu vytýkali, že není možné dát cenu prezidentovi, jenž vede dva válečné konflikty. Obama byl navíc teprve na počátku svého funkčního období. On sám k tomu uvedl, že cenu přijímá hlavně jako závazek.