Podle nařízení soudu ve Virginii vydaného 14. prosince poskytla kancelář žalobce důkazy, že informace Twitteru jsou potřeba pro pokračující vyšetřování trestného činu. Vyzval ho k tomu ministr spravedlnosti Eric Holder.

Americký soud ve Virginii uvedl, že chce uživatelská jména, adresy, záznamy o připojeních, telefonní čísla a detaily o případných platbách. Mezi jiným požaduje tyto informace u zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho, ale také u islandské poslankyně. Ta nějakou dobu pracovala pro WikiLeaks.

Jónsdóttirová uvedla, že americké ministerstvo spravedlnosti žádalo Twitter, aby poskytl prokuratuře všechny její vzkazy na Twitteru od 1. listopadu 2009. Odvolat se může během deseti dnů.

„Americká vláda chce vědět vše o mých tweets a dalších věcech od listopadu 2009. Uvědomili si, že jsem členkou islandského parlamentu?" uvedla.

Poslankyně, která je také kreslířkou, básnířkou a autorkou komiksů, sdělila, že požadavek probere s islandským ministrem spravedlnosti a dodala: „Myslím, že jsem psala vzkazy, jako když někdo dýchá do telefonu.“ Doplnila, že pomáhala s produkcí videa pro WikiLeaks, které ukázalo, jak posádka amerického bitevního vrtulníku Apache v roce 2007 v Iráku zabíjela civilisty. Toto video bylo tajné a server WikiLeaks je zveřejnil loni v dubnu. [celá zpráva]

Poslankyně se účastnila mimo jiné hnutí Básníci proti válce, vedla vlastní akci Umění proti válce, které odsuzovalo americkou invazi do Iráku.

WikiLeaks opustila Jónsdóttirová na konci loňského roku poté, co se neshodla s Assangem. Tvrdila, že by se měl stáhnout, dokud se nevyřeší jeho problémy s obviněním ze sexuálního obtěžování.

Spojené státy chtějí Assangeho stíhat za únik 250 000 tajných diplomatických depeší. Chtějí dokázat, že je spolupachatelem vojína Bradleyho Manninga, který měl jako analytik k tajným dokumentům přístup a stáhl je. Manning čelí hrozbě 52 let za mřížemi kvůli tomu, že serveru WikiLeaks poskytl jak diplomatické depeše, tak tajné zprávy z Iráku a Afghánistánu. Podle USA Assange ponoukal Manninga. [celá zpráva]