Obama, kterého citoval web listu The Boston Globe, sice nejmenoval žádný konkrétní vojenský program, ale napadl „neobhajitelné smlouvy bez stanovených nákladů, které přicházejí daňové poplatníky na miliardy a při nichž se obohacují jen dodavatelé". Kritizoval speciální zájmy a exotické projekty, které se oproti plánům opozdily a náklady na ně překročily o miliardy rozpočet.

 

Právě takto jsou však definovány projekty amerického úřadu pro protiraketovou obranu MDA, jejichž součástí má být i radar v Brdech. MDA nemá stanovený u jednotlivých projektů cíl, aby se vyvíjené zbraně mohly průběžně měnit podle proměn hrozeb. Navíc vývoj antiraket GBI, jaké mají být v Polsku, vázne a testy nebyly prováděny v operačních výškách, což si vyžádalo navýšení nákladů.

Jazykové vzdělání místo sofistikovaných nepotřebných zbraní

Obama také napadal zákonodárce, kteří se snaží zachránit některé projekty a zaštiťují se tím, že „chrání pracovní místa výrobou věcí, které nejsou potřeba“. Jednalo se o útok na pokus dál vyrábět nákladný stíhací letoun F-22 Raptor, který podle něj odpovídá potřebám studené války.

Zaútočil i na lobbisty, kteří prosazují zbraně, jež ani armáda nechce. V tomto případě se jednalo o trysková transportní letadla, o něž Pentagon neprojevil zájem, a o nové motory pro vyvíjený stíhací letoun F-35. Vývoj těchto motorů je podle vojenských velitelů mrháním prostředky, přesto jsou peníze na tyto projekty v rozpočtu. V rozpočtu je i nová flotila prezidentských helikoptér.

Americký prezident zažertoval i na téma supermoderní helikoptéry, konstruované pro jeho evakuacii v případě jaderného útoku: "Mělo to kromě jiného místo, kde jsem si mohl v době útoku uvařit. Něco vám řeknu. V případu nukleárního útoku na Spojené státy bych se po něčem k snědku sháněl až na posledním místě," řekl Obama za aplausu a smíchu přítomných veteránů. I tento projekt Pentagon nedávno zastavil.

Obama uvedl i vizi současné armády. Podle něj 21. století potřebuje hbité, dobře vyzbrojené bojové síly, které ovládají více jazyků. „Protože v 21. století se vojenská síla nepoměřuje jen zbraněmi, které mají naše jednotky, ale také jazyky, jimiž hovoří a tím, jak rozumí různým kulturám.“

O byla to i jasná narážka na problémy Američanů v Iráku a v Afghánistánu. Obama přitom obhajoval kritizované vyslání posil do Afghánistánu s tím, že to bylo nevyhnutelné, protože právě v této zemi měli základnu teroristé z al-Kajdy , kteří zaútočili 11.  září 2001 na USA.

„To nebyla válka na přání, ale válka z nutnosti. Ti, co napadli 11. září Ameriku, plánují opakování útoků.“ Úspěch Tálibánu podle něj zajistí al-Kajdě bezpečná útočiště, aby mohla zabíjet další Američany.

Demonstrace a pomoc veteránům

Veteránům americký prezident slíbil, že jim i v recesi zůstane zajištěna zdravotní péče a nebudou připraveni o výhody.

Demonstrant s útočnou puškou chtěl Obamovi dát najevo, že je proti omezení vlastnictví zbraní.

Demonstrant s útočnou puškou chtěl dát Obamovi najevo, že je proti omezení vlastnictví zbraní.

FOTO: ČTK/AP

Čelit musel i demonstrujícím odpůrcům. Někteří si vzali zbraně, aby dali najevo, že se obávají, že Obama omezí ústavou dané právo Američanů nosit zbraň nebo některé jejich druhy.