„Celková ekologická stopa hovězího je mimořádně vysoká, protože kombinuje nízkou efektivitu s vysokými nároky,“ poznamenal ke studii Mark Sutton z britského Střediska ekologie a hydrologie. „V Evropě, kde je větší obliba mlékárenské produkce, to bude trochu příznivější než v USA, ale velký rozdíl čekat nemůžeme. Chov hovězího stojí za 60 procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby.“

Maso vyžaduje spousty zdrojů

Čísla, k nimž došli američtí vědci, jsou alarmující. Chov hovězího dobytka vyžaduje 28krát víc půdy a 11krát víc vody než chov drůbeže.

Srovnání s rostlinnou výrobou je ještě výmluvnější. Na jednu kalorii hovězího masa je třeba 160krát víc půdy než na stejnou energetickou hodnotu brambor, rýže či obilí.

Navíc dobytek na stejnou dávku rostlinných potravin vyprodukuje 11krát víc skleníkových plynů. Započítali rovněž produkci metanu a dalších skleníkových plynů vznikajících jako produkt trávení krmiva i podíl nezpracovaných živin v exkrementech. Výpočet doplnili o nároky na vypěstování krmiva – vodu, rozlohu i hnojiva – a zakalkulovali i rozlohu farem.

Čtyři žaludky nestačí

Je známo, že kráva jako přežvýkavec má sice čtyři žaludky, ale dokáže využít jen zlomek živin a energie v potravě. To kompenzuje velkým objemem spotřebované píce. I tak ale výsledky ukázaly, jak výrazně je produkce hovězího neefektivní.

„Věděli jsme, že nás produkce bifteků stojí mnoho, ale tak dramatické rozdíly proti ostatním potravinám jsme nečekali,“ shrnul autor studie Gidon Eshel z newyorské Bard College. Připomenul, že zemědělská živočišná výroba je zdrojem téměř osmi procent veškerých emisí produkovaných v důsledku lidských aktivit. „Vědomí ekologické odpovědnosti nemusí vést zrovna k vegetariánství, stačí vyměnit hovězí za jiné druhy živočišných potravin a efekt bude srovnatelný,“ dodal.

Jeden pojídač masa jako dva vegetariáni

Rozdíl mezi „masitou“ a vegetariánskou či veganskou stravou ukázala nedávná studie Oxfordské univerzity. Podle té je běžná strava obsahující sto gramů masa zatížena celkem 7,2 kg oxidu uhličitého denně.

Vegetariánská dieta či strava těch, kdo z živočišné potravy konzumují pouze ryby, představuje zhruba poloviční zátěž (3,8 kg), zatímco čistě veganská strava ji sníží už jen o necelý kilogram (2,9 kg).

„Stát by neměl příliš zasahovat do toho, co lidé jedí,“ poznamenal v narážce na kontroverzní dotace do zemědělství Eshel. „Na druhé straně ale vládní opatření skladbu našeho jídelníčku významně ovlivňují, a to bohužel právě směrem k vyšší spotřebě masa. Ta studie ale jasně ukazuje, co z toho vyplývá. Ponaučení bychom si proto měli odnést hlavně my, spotřebitelé.“