Tato planeta, zhruba o velikosti Jupiteru, obíhá svou hvězdu v menší vzdálenosti než Merkur Slunce. Přesto astronomové pomocí teleskopů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zjistili, že v západní části atmosféry Kepleru-7b existují oblaka. Na východní straně je obloha čistá.

"Neočekávali jsme, že na takovém typu planety uvidíme oceány nebo kontinenty, rozpoznali jsme ale jasné světlé rysy, které interpretujeme jako oblaka," cituje space.com jednoho z autorů odborné zprávy Brice-Oliviera Demoryho z Massachusettského technologického institutu.

Záběry Kepleru ve viditelném spektru ukázaly světlý bod v západní hemisféře exoplanety (planety mimo naši sluneční soustavu), o němž si výzkumníci nejprve mysleli, že může být způsobený horkem. Kepler-7b se totiž nachází od hvězdy jen dvacetinu vzdálenosti Země od Slunce. Po prostudování infračervených snímků pořízených druhým teleskopem, Spitzerem, ale názor změnili.

Překvapivě nízká teplota

Zjistili, že teplota na planetě se pohybuje mezi 820 a 980 stupni Celsia. To je podle vědců překvapivě málo na těleso, které se točí kolem hvězdy v tak malé vzdálenosti, a příliš málo na to, aby zdrojem tajemné světlosti bylo horko.

"Kepler-7b odráží více světla než většina obřích planet, které jsme dosud objevili. Přičítáme to mračnům v horních vrstvách atmosféry," uvedl spoluautor zprávy, výzkumník NASA Thomas Barclay. "Zdá se, že vzory oblaků na této planetě se na rozdíl od těch na Zemi časem nemění. Je tam pozoruhodně stabilní klima," dodal.

Kepler-7b astronomové objevili v roce 2010. Ačkoli je zhruba 1,5krát větší než Jupiter, jeho hmotnost je podle odborníků sotva poloviční. Jeho hustota nedosahuje hustoty vody, což z něj dělá jednu z nejméně hustých planet mezi dosud objevenými.

Vesmírný teleskop Kepler od svého vypuštění v roce 2009 zaznamenal více než 3500 možných exoplanet. Následná pozorování z nich doposud potvrdila 150.