Hlavní obsah

Poprvé potvrzena planeta, která nepatří k žádné hvězdě

– Montreal

Astronomové poprvé potvrdili existenci planety, která není součástí žádné sluneční soustavy a bloudí vesmírem jako duch. Planeta s názvem CFBDSIR2149 je od Země vzdálená asi 100 světelných let, je zhruba sedmkrát větší než Jupiter a je unikátní právě tím, že neobíhá kolem žádného slunce.

Foto: Profimedia.cz

Na objevu planety bez slunce se podílely teleskopy na havajském vrcholu Mauna Kea.

Článek

Vědci už dlouho předpokládali existenci planet, které volně proplouvají vesmírem, aniž by byly chyceny do gravitačních sítí nějaké hvězdy, dosud se jim však nedařilo výskyt takového tělesa potvrdit. Podrobné propočty provedené skupinou kanadských a francouzských vědců nyní prokázaly, že relativně nedaleko od nás bloudí prostorem poměrně mladá planeta, jejíž stáří odhadují mezi 50 až 120 milióny let. Teplota na jejím povrchu má činit zhruba 400 stupňů, což vylučuje, že by se jednalo o tzv. hnědého trpaslíka, tedy těleso tvořící mezistupeň mezi hvězdou a planetou nevyzařující světlo ani energii.

“Přestože teoretici už dlouho hovoří o existenci tohoto typu mladých planet, dosud jsme žádnou nezpozorovali,” řekl britskému listu The Independent astrofyzik Étienne Artigau z univerzity v Montrealu. Společný výzkum kanadských a francouzských vědců využíval teleskopů na Havaji a v Chile. Díky těmto zkoumáním bylo možné přesně určit podrobnosti o objevené planetě.

“Astronomové už několik takových objektů pozorovali, ale nemohli potvrdit, že jde o planetu, a ne o hnědého trpaslíka,” doplnil Artigaův kolega Jonathan Gagné. “Hnědý trpaslík přitom není planeta, nýbrž řekněme neúspěšná hvězda, která nezvládla nastartovat ve svém jádru nukleární reakce,” upřesnil Gagné.

Vyvržena ze své soustavy

Jedna teorie o původu záhadného vesmírného sirotka uvádí, že CFBDSIR2149 byla během svého formování odvržena z nedalekého hvězdného systému. “Tento objev je důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jakým způsobem může dojít k odmrštění planety z mateřské sluneční soustavy a jak při formování hvězd mohou vznikat takové velmi lehké objekty, které pak osiřele putují vesmírnou prázdnotou,” řekl Philippe Delorme z Univerzity Josepha Fouriera ve francouzském Grenoblu.

K odhalení existence exoplanet, tedy planet mimo naši sluneční soustavu, vědci používají několik metod. Nejčastěji se takové planety samy prozradí změnami ve frekvencích světelného spektra svých hvězd. Tyto změny jsou ze Země pozorovatelné a představují buď změnu rychlosti pohybu hvězdy způsobenou gravitací planety nebo snížením intenzity světelného záření, když se planeta dostane z našeho pohledu před hvězdu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám