Na severní polokouli mizí zalednění v polárních oblastech zřetelně. Na jihu však spíše probíhá pomalu opačný proces.Odborníci z NASA proto spojili síly s britskými kolegy.

Tým vedený Paulem Hollandem z Britského antarktického výzkumu BAS a Ronem Kwokem z NASA analyzoval mapy vytvořené na základě pěti miliónů jednotlivých denních měření pohybu ledu zachycené v průběhu 19 let. O svém výzkumu informovali v časopise Nature Geoscience. Pokusili se vysvětlit jak celkový mírný růst ledu na jihu zapadá do globálního klimatu.

„Dosud byly tyto změny v driftování ledu jen odhadované s pomocí počítačových modelů větrů v Antarktidě. Tato studie založená na satelitních snímcích a měřeních ukazuje složitost klimatických změn,“ uvedl Hollande s tím, že se zisky a ztráty ledové pokrývky kolem šestého kontinentu celkově téměř vyrovnávají. Zatímco v některých oblastech se „vývoz“ ledu z Antarktidy zdvojnásobil, v jiných výrazně poklesl.

Nicméně jakkoli růst i ubývání ledu probíhá běžně v souvislosti se střídáním ročních období. Na jihu kolem Arktidy se ledový příkrov rozšiřuje do oblasti zhruba dvakrát větší než v Evropě. Hlavním faktorem je skutečnost, že moře Severního ledového oceánu je sevřené mnohem těsněji pevninou, která nepodporuje větrné proudy, které by zalednění rozšiřovaly tak jako v Antarktidě.

"Antarktický mořský led spolupracuje s globálním klimatem velmi odlišně, než je tomu v případě Arktidy, a naše výsledky zdůrazňují citlivost ledové pokrývky v Antarktidě na změny v síle větrů kolem kontinentu, " uvedl Kwok.