Policistky Victoria Wheatleyová a Rachael Gilesová u soudu vyhrály s tvrzením, že jejich zbraně byly příliš velké pro jejich malé ruce. Kvůli tomu z nich prý nemohly správně střílet a ukazováčkem bez potíží stlačit spoušť. A aby toho nebylo málo, tak také tvrdily, že jejich hlavy a nohy jsou moc malé na to, aby mohly nosit poskytovanou ochrannou výbavu.

A soud jim dal za pravdu, když seznal jejich nadřízené odpovědnými z diskriminace neposkytnutím vhodných palebných zbraní a ochranné výbavy. A ačkoliv se jejich nadřízení okamžitě odvolali, očekává se, že ženy pracující jako ochrana nukleárních objektů Sellafield a Chapelcross peníze doopravdy dostanou.

Přes opěrný bod stěží viděly

Soud uznal argumenty žalující strany a připustil, že dotyčné mají opravdu velmi drobné postavy a malé ručky. Ženy opakovaně žádaly o menší zbraň či přinejmenším menší pažbu. Vedení ovšem jejich žádosti ignorovalo. Stejně tak při střeleckých testech nadřízení odmítli přizpůsobit zbraně jejich rukám, a tak dopadly ženy v testech hůře.

Dvojice žen sloužila v jiných objektech, avšak obě měly takřka totožné problémy. Nemohly prý dostat stejně vysoké ohodnocení jako jejich mužští kolegové, čímž se měly dostávat do nevýhody vůči svým mužským kolegům a být diskriminovány.

„Opakované selhávání v těchto střeleckých testech mělo za výsledek neuspokojivé pracovní zařazení, které mohlo posléze vést až k propuštění těchto pracovnic,” uvedl advokát policistek Binder Bansel. Dodal také, že dřevěná barikáda, která sloužila během střeleckých testů jako opěrné místo pro zbraň, byla pro jeho klientky neúměrně vysoká.

Jde o nepřímou diskriminaci na základě pohlaví

Soud seznal, že si ženy na tyto skutečnosti pravidelně stěžovaly svým nadřízeným, ti však jejich námitky odmítali jako neopodstatněné bez toho, aby je aspoň zvážili.

Vedoucí organizace nevojenské nukleární policie, u které byly ženy zaměstnány, tak byli uznáni vinnými z nepřímé diskriminace na základě pohlaví a ženám bylo přiznáno také velmi štědré odškodné, které jim má být vyplaceno.