Článek
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“).
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“).
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“). Muk přitom zpívá tak, jak ho známe. Drží se popového kopyta, nepouští se do experimentů a zachovává si zasněný, lehce zpomalený styl s občasnou ozdobnou vlnkou v posledních slabikách.
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“). Muk přitom zpívá tak, jak ho známe. Drží se popového kopyta, nepouští se do experimentů a zachovává si zasněný, lehce zpomalený styl s občasnou ozdobnou vlnkou v posledních slabikách.
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“). Muk přitom zpívá tak, jak ho známe. Drží se popového kopyta, nepouští se do experimentů a zachovává si zasněný, lehce zpomalený styl s občasnou ozdobnou vlnkou v posledních slabikách. Deska je zajímavá spíše ze zvukového hlediska. Snaha o vymanění se z českého rádiového mainstreamu, oné uhlazené pop-rockové břečky, je zjevná ve většině tracků. V některých skladbách nadprůměrná kytara či syntezátory přivolávají zpět to lepší, co jsme zažili v pop music osmdesátých let. Bez oklik řečeno - prostě napodobují staré desky U2 a celkem jim to jde.
Deska Bludiště dnů je textově klasická mukovská mystika. Ve volně plynoucích, někdy těžko pochopitelných, obrazech se skrývají intimní témata, nefunkční komunikace, rozchody a pitvání půlnočních stavů duše. Dva autoři (Muk sám téměř žádné texty nenapsal) sice opakovaně popisují svět jako „poušť“ a žijí pod „černým sluncem“, ale vždy vzápětí alespoň malou naději přiznají („poušť s tebou dá se snést“). Muk přitom zpívá tak, jak ho známe. Drží se popového kopyta, nepouští se do experimentů a zachovává si zasněný, lehce zpomalený styl s občasnou ozdobnou vlnkou v posledních slabikách. Deska je zajímavá spíše ze zvukového hlediska. Snaha o vymanění se z českého rádiového mainstreamu, oné uhlazené pop-rockové břečky, je zjevná ve většině tracků. V některých skladbách nadprůměrná kytara či syntezátory přivolávají zpět to lepší, co jsme zažili v pop music osmdesátých let. Bez oklik řečeno - prostě napodobují staré desky U2 a celkem jim to jde.
Působivý je exotický pouštní motiv a také nástup zkreslené kytary na konci úvodní písně Cítím (Vítr ve tváři) nebo řízně temný riff v B.A.P.