Hlavní obsah

RECENZE: Petr Nikl je průvodce vlastním časoprostorem

Právo, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kurátor Radek Wohlmuth připravil se svými kolegy tematickou a do jisté míry i retrospektivní výstavu všeuměla Petra Nikla.

Foto: Právo – Jan Šída

Intermediální umělec Petr Nikl chápe čas jako všudypřítomný fenomén.

Článek

Zakládající člen skupiny Tvrdohlaví a nositel ceny Jindřicha Chalupeckého je opravdovým renesančním umělcem. Zabývá se malířskou tvorbou, fotografií, ale také hudbou či divadlem. Všechny tyto estetické formy jsou v určitých podobách zastoupeny také na jeho aktuální výstavě Hra o čas.

Čas je podle Nikla všudypřítomným jevem, který prostupuje všemi a vším. A boj o čas? Je každodenní realitou našeho zrychleného světa. To jsou základní ideové pilíře umělcovy svébytné tvorby.

Foto: Právo - Jan Šída

Petr Nikl sází na kontakt mezi svými uměleckými díly a diváky.

Jako další výrazný prvek vystavovaných prací je třeba vyzdvihnout Niklův smysl pro trojrozměrnou kompozici. Lépe řečeno pro naprosto precizní zakomponování hmotných uměleckých artefaktů do na první pohled nehmotného prostoru. A návštěvník této výstavy se tak bezděky stává sám důležitým prvkem jeho děl.

Dlouhá vstupní chodba je už sama o sobě artefaktem. Nikl ji nazval Proudící tvář a po celé její délce návštěvník míjí černošedé skvrny. Ty jakoby levitují prostorem a jdoucí člověk tak má opravdu dojem proudícího času, který ho hladí po tváři.

Foto: Právo - Jan Šída

Petr Nikl se představuje jako průvodce po fantaskní zahradě.

V jednotlivých místnostech tvůrce rozvěsil velkoformátové obrazy, které nejlépe fungují v členitém labyrintu rozličných místností a výklenků. Díky tomu stojí proti Niklovým časoprostorovým fantaziím každý sám za sebe. Díky světlům a stínům, které jednu každou postavu obklopují, tak samovolně vzniká další estetický rozměr.

Někteří návštěvníci expozice tento záměr autora pochopili a sami se zapojovali do hry o čas i prostor. Využívali stínohry a vytvářeli na okolních zdech a rozvěšených obrazech vlastní obrazce.

V jiných výstavních prostorech se zase stáváme poutníkem Bílou zahradou pro teď a Černou zahradou pro teď, procházíme mezi velkoformátovými obrazy a jsme tak zoufale sami.

Sami v globálním časoprostorovém jevišti tohoto světa. Ale přece jen nejsme tak zcela osamělí, protože intermediální umělec Petr Nikl nás provádí svými vizemi a našimi představami.

Petr Nikl – Hra o čas
Městská knihovna, Galerie hlavního města Prahy, do 23. března 2014

Celkové hodnocení: 70 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám