Článek
Je zásluhou znalce Norska Ladislava Řezníčka a Miloslava Martínka, historika věnujícího se mimo jiné českým cestovatelům, že vznikla v mnohém objevná kniha.
Líbezný příběh lišky spojující svět lidí a zvířat od narození po zralý věk, včetně hledání partnera a založení rodiny, byl knižně vydán šestnáct let poté, co se nadějný literát Těsnohlídek v roce 1905 vrátil z norské obce Vestnes bez novomanželky „Kaji“, Jindřišky Kopecké.
Ráda nosila na krku malou pistolku a je otázka, zda rána v jejím srdci z ní vystřelená byla následkem nešťastné náhody nebo čehosi jiného.
Autoři vyhledali archívní dokumenty a sledovali vyšetřování, které Těsnohlídka osvobodilo.
Novinář a básník byl ještě dvakrát ženatý, ale přízrak smrti první ženy ho stále provázel.
Nakonec se muž ani ne padesátiletý smrtelně postřelil a třetí manželka ze žalu v ten den spáchala sebevraždu s použitím plynu.
V knize však nejde oběma autorům jen o objasnění okolností smrti na norské svatební cestě po dvouměsíčním sňatku, ale i o další umělcovu inspiraci.
Určitě Těsnohlídek dobře věděl, proč dal lišce do úst tato slova: „Čeládka je to horší než my, zvěř lesní, nerozumná a divá. My požíráme jen zvěř jiné krve, jiného plemene – a lidiska?“
Ladislav Řezníček, Miloslav Martínek: Těsnohlídkova norská kalvárie
Arsci, 156 stran, 198 Kč