„Obžalobu jsme i s rozsáhlým spisovým materiálem právě naložili do tří služebních aut. Všechno je hotovo,“ řekl Jirát v pátek po osmé hodině ráno.

Obžaloba má celkem 88 stran, z toho 27 jen popisuje samotné skutky obviněných, které se týkají celkem osmi veřejných zakázek.

Již ve čtvrtek Jirát uvedl, že obžaloba plně souhlasí s únorovým návrhem protikorupční policie, tedy i se všemi skutky, které policie klade Rathovi a dalším deseti obviněným za vinu.

Měl převzít až 16 miliónů

Poslance policie viní z opakovaného převzetí úplatku, celkem jde o více než 16 miliónů korun, přičemž dalších zhruba šest miliónů měl ještě dostat, a to za projekt chystané rekonstrukce zámku Buštěhrad.

Převzetí dalšího úplatku už ale nestihl, protože jej loni 14. května zatkla policie v Rudné u Prahy před domem dalších obviněných, Petra Kotta a Kateřiny Pancové. Od té doby je ve vazbě. Hrozí mu pět až dvanáct let vězení.

Vedle Ratha, Pancové a bývalého poslance Petra Kotta jsou obvinění také manažeři firem, kteří se podíleli na zakázkách středočeského kraje.

 Jak se vyvíjela kauza kolem poslance Ratha
14. května 2012 - Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Ratha zadržela policie v Rudné u Prahy, nedaleko domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové. U sebe měl krabici se sedmi milióny korun. Ještě ten den souhlasila s jeho zadržením předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
15. května - Ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila, že Rath byl obviněn. Policie začala stíhat i další lidi, a to za poškozování zájmů EU, podplácení a sjednávání výhod při zadávání veřejné zakázky.
16. května - Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele, a tím i na funkci středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD, poslanecký mandát si ale ponechal.
19. května - Ústřední výkonný výbor ČSSD vyzval Ratha, aby složil poslanecký mandát.
28. května - Rathovi advokáti zaslali žalobcům námitku proti tomu, že nad případem má dozor ústecké krajské státní zastupitelství.
1. června - Krajské zastupitelství v Ústí nad Labem předalo případ středočeským žalobcům. Nad případem začal mít dozor státní zástupce Petr Jirát.
5. června - Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním. Před hlasováním poslanci vyslechli jeho projev, v němž označil svou kauzu za připravenou politickou likvidaci nepohodlného kritika.
19. června - Ústavní soud (ÚS) odmítl Rathovu stížnost proti trestnímu stíhání. Politik tak nadále zůstal ve vazbě.
3. července - Rathovu stížnost zamítl i státní zástupce.
18. července - Policie doručila do Sněmovny další žádost o možnost stíhat Ratha pro pokračující trestný čin, a to přijetí úplatku.
3. srpna - Kriminalisté zajistili Rathovy nemovitosti.
8. srpna - Soud ponechal Ratha ve vazbě ze všech tří důvodů - z obavy z ovlivňování svědků, z pokračování v trestné činnosti i z možného útěku.
20. srpna - Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 miliónů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil.
7. září - Sněmovna Ratha vydala k dalšímu trestnímu stíhání.
2013
Počátek ledna - Rath a jeho právní zástupci se začali seznamovat s vyšetřovacím spisem.
21. února - ÚS odmítl poslední z dosud podaných Rathových stížností.
1. března - Protikorupční policie navrhla obžalovat Ratha a deset jeho spoluobviněných.
8. března - Soud nepravomocně stanovil kauci za propuštění Ratha na dva milióny korun. Státní zástupce proti tomu podal stížnost.
15. března - Okresní soud nepravomocně propustil Ratha z vazby na kauci. Proti tomu si podal stížnost státní zástupce, a věc tak řešil Krajský soud v Praze. Jeho rozhodnutí není známo, pravděpodobně však stížnosti státního zástupce vyhověl.
20. března - Vrchní státní zastupitelství v Praze začalo řešit případ údajné manipulace s odposlechy v Rathově spisu. Podle Rathova obhájce někdo falšoval přepisy prostorových odposlechů tím, že do nich nezařadil pasáže svědčící o nevině obviněného.
5. dubna - Státní zástupce Petr Jirát podal soudu obžalobu na Ratha a dalších deset spoluobviněných.