Příčiny tragických nehod u vody jsou často podobné. Skok do chladné vody po dlouhém intenzivním opalování, plavání dále od břehu bez doprovodu, neplavci na lodích bez plaveckých pomůcek a plovacích vest, nebo například skok po hlavě do neznámé vody. Nebezpečná mohou být také motorová plavidla.

Podceňování rizik a přeceňování vlastních sil

„Před vstupem do vody by se měl rozpálený člověk nejdříve zvolna osmělit vodou, nikdy ne hned prudce skákat do vody, plavat by nikdo neměl sám,“ řekl Novinkám velitel směny vodních záchranářů z Prahy 6 na stanovišti Vodní záchranné služby ČČK na slapské Staré Živohošti Michal Procházka.

U vody lidé podceňují také teplo a slunce, málo nosí pokrývky hlavy a často jsou dehydrovaní, jelikož málo pijí nealkoholické nápoje. Když se přidá únava po celém dni u vody, je hrozící tonutí ve vodě na spadnutí.

Přivolání záchranářů a vytažení tonoucího

Jestliže se tonoucí ještě drží na hladině, je velmi nebezpečné se k němu přibližovat. Člověka by totiž stáhl pod vodu. „Osobní zásah je až poslední variantou,“ varují záchranáři, kteří současně doporučují použití plovoucích pomůcek, které se tonoucímu hodí nebo podají.

Tonoucí člověk má velkou sílu a i dítě může stáhnout dospělého nezkušeného zachránce snadno pod vodu. Proto je mnohem bezpečnější topícímu se člověku podat z bezpečné vzdálenosti nějaký plovoucí předmět.

Lidé si musí dávat pozor také na motorová plavidla. FOTO: Petr Nový, Novinky

Nafukovací matrace, házecí pytlíky

Využít lze třeba běžnou nafukovací matraci, kterých je u vody vždy dostatek. Často mají lidé u vody také surfová prkna, i s tím je možné bezpečněji pomoci tonoucímu chytit se pevného bodu. Vodáci na řekách využívají házecí pytlíky (smotané lano v pytlíku), ovšem při prohlížení jezu před splutím je často nechají v lodi a v případě potřeby ztrácí cenné vteřiny potřebné pro záchranu.

V případě utonutí, kdy se zachráncům podaří tělo pod vodou nalézt, je potřeba ho co nejrychleji dopravit ke břehu a zahájit oživování. V té době by již týmy záchranářů měly být na cestě, neboť odborná pomoc se přivolává ihned při zjištění tonutí.

Oživování až do příjezdu lékaře nebo vyčerpání

Před samotným zahájením resuscitace je potřeba zkontrolovat, zda jsou volné dýchací cesty. Ty se nejsnáze uvolní záklonem hlavy. Při stisknutém nose se 2x dýchne do úst ležícího člověka a přejde se k masáži srdce. Správné místo je ve spodní části hrudního koše, nikoli však příliš nízko v oblasti žaludku. Resuscituje se v poměru 30 stlačení a dva vdechy. Při správném provedení vdechnutí je viditelné, že se hrudník postiženého zvedá.

Samotné oživování je možné přerušit až ve chvíli, kdy si postiženého převezmou přivolaní záchranáři, nebo v okamžiku, kdy zachráncům dojdou fyzické síly. Jestliže se na oživování podílí více osob, zůstává poměr vdechnutí a masáže srdce pořád stejně (30:2). U velmi malých dětí se poměr snižuje na poměr pět stlačení a jedno vdechnutí.

Vodní záchranná služba

Na řadě míst Česka slouží během letní sezóny u vodních ploch vodní záchranáři. Na takových místech je dobré si zjistit přímé telefonické spojení na jejich základny, případně je opět možné využít tísňových linek.

Vodní záchranáři slouží v rámci svého osobního volna, mimo svá civilní zaměstnání.