Článek
Do nemocnice, kde ji čekala operace páteře a zlomené nohy v kotníku, jí pomohli nejen dva ochotní kolemjedoucí běžkaři, ale i osmispřeží severských psů.
„Byli jsme se ženou v neděli na běžkách. Při průjezdu po poměrně široké cestě s vyjetou stopou, kde musely projet desítky lidí, jsem za sebou najednou slyšel obrovský rachot. Otočím se a manželka už na sobě měla vršek borovice. Nedalo se tomu utéct,“ popsal osudový okamžik Jiří Havlíček. Pád stromu byl podle něho nečekaný.
„Když jsme tam jeli, byl klid, žádný vítr, téměř ideální podmínky. A najednou spadne kus stromu asi tři metry dlouhý. Lom měl průměr asi 10 cm. Nevím, co by se stalo, kdyby jí to spadlo na hlavu,“ neskrývá ještě nyní obavu. Manželé u sebe neměli mobilní telefon. Naštěstí krátce nato jeli okolo další dva běžkaři, šestadvacetiletý Vladimír Vaněk a Michal Tuschl.
„Asi kilometr od hlavní cesty, vedoucí skrz novohradecké lesy, jsme potkali na kopci pána, který potřeboval půjčit telefon. Jeho paní byla zraněná,“ vzpomíná Vaněk. Problém byl podle něj i se špatným signálem mobilního telefonu.
„Přesto se mi podařilo dovolat se na záchranku, kterou jsme museli pak navigovat. Sanitka se až ke zraněné nedostala. Pan Havlíček se manželku nejprve snažil nést, pak k nám dorazili pěšky záchranáři. A k našemu překvapení i psí spřežení se sáňkami,“ dodal Vaněk.
Zasahovali poprvé
„S kolegou máme dohromady osm husky, s nimiž jsme vyrazili na vyjížďku. Už jsme končili, i proto, že kolem padaly stromy a narazili jsme na velký polom. Mířili jsme k autu a najednou proti nám sanitka. Chtěli jsme se vyhnout, ale oni nás prosili, jestli bychom jim nepomohli s transportem zraněné. Že nevědí, jak ji dostanou z lesa,“ svěřil se Právu jeden z musherů Roman Bahník. Podobná záchranná akce pro něho byla první.
Záchranáři ženu ošetřili, znehybnili v nafukovacím lehátku a to potom společně připevnili na saně tažené psy.
„Manželka už je po operaci. Na běžkách jsme vždy jezdili rádi, ale jak to bude dál, nevím. Já to ještě nezkusil a nevím jak ona,“ vyjádřil obavu Jiří Havlíček.
Nečekanou dohru měla událost také pro Vladimíra Vaňka. „Asi jak jsem volal záchranku, vytrousil jsem z kapsy své jediné klíče od auta. Takže jsem několik tisíc zaplatil za odtah, výměnu skla a kompletní přezámkování auta,“ posteskl si.
K svému Fordu Mondeo musel přivolat odtahovou službu, která navíc v čerstvém sněhu i s naloženým vozem také zapadla do závěje a nemohla vyjet. Pomohla až přivolaná tatra s navijákem.
„Jsem rád, že je paní už v pořádku, to je asi to hlavní. Je zajímavé, že dokud člověk něco podobného nezažije, nevěnuje možnému nebezpečí pozornost,“ uzavřel Vaněk.