Část maturantů protestuje proti letošnímu testu z češtiny, že totiž měli doplnit jméno **** Iškariotský.

Přičemž z textu bylo jasné, že se má jednat o zradu, že zrada byla oceněna „třiceti stříbrnými“ a aby to bylo úplně ložený – přímo je popsáno, že to má být osoba z Nového zákona.

Maturanti to nevědí, ale nejenže je hanba nefackuje a zpoceně nesledují, zda jim náhodou zbývající otázky a body nevygenerují čtyřku. Oni ještě vesele protestují, protože proč by to měli vědět?! Co má co dělat něco biblického v maturitě z češtiny?

Mají recht. Co mají vůbec jakékoli otázky co dělat u maturity a ve škole.

„Na louce se pase bílý kůň, jakou má barvu?“ – To je taky nepřípustná otázka, protože kůň je archaická záležitost, jezdí se auťákem. Navíc je to otázka dlouhá – celých devět slov, což vyžaduje pozorné čtení textu a průměrný status na sociálních sítích má slova jen tři a pár znaků :-) LOL. Číst delší texty není potřeba.

Vyřadit je třeba i všechny otázky mířící na pusté memorování, například zda byl Václav IV. synem Karla IV. či obráceně, protože to se dá snadno najít na internetu a tímto směrem výuka nemůže mířit, musí být moderní.

Cizí jazyky by se také neměly u maturity zkoušet, protože Google Translator přeloží vše a všechny filmy na Nově jsou dabované. Navíc pro řadu studentů jsou cizí jazyky těžší než matematika a na diskotéce na Ibize se beztak nějak rukama-nohama domluvím.

Takže si to znovu zopakujme. V moderním vyučování již dávno neplatí zastaralý axiom: že se ve školách má hlavně učit.

Vy mladší mi asi rozumíte, jak je to komické – ale existují dosud lidé, co si to upřímně myslí. Dokonce působí i na zodpovědných místech.

Moderní ale není říkat, že se ve školách nemá dělat nic. Správně „máte získat kompetence k celoživotnímu vzdělávání“ a „rozvíjet osobnost člověka, aby byl vybaven sociálními způsobilostmi“. Znamená to sice v jádru to samé – destrukci základní vzdělanosti, matematiky, četby a tvrdého studia pro ty nadanější, ale vypadá to odborně a moderně.

Ve školách musí být vše snadné a zábavné. A jediné umění správného kantora spočívá v tom, tyto dvě věci vyvážit. I když role učitele je pochopitelně také přežitá. Mělo by jít jen o jakéhosi mediátora a pouštěče aplikací moderních technologií.

V moderních školách nesmí nikoho nic stresovat, protože i celý svět okolo nás je krásný a přátelský a nám osobně nakloněný. A na to se musíme připravit. Není potřeba dosáhnout žádného úspěchu ve vlastním konání – důležité je, že máte vlastní osobnost. Třeba osobnost mstivého a tupého lenocha.

To vše jsou hlavní body generální linie, která je schválená. Ale musí se jí okamžitě uzpůsobit i každodenní dění ve školách včetně (a zejména) zkoušek. Není možné, aby jakési „odborné elementy“ pořád propašovávaly do maturitních testů matematiku. Teď vystrčili růžky i nějací chytráci, kteří si myslí, že středoškolsky vzdělaný člověk by měl znát Jidáše. Aspoň podle jména.

Kde to jsme?