Hlavní obsah

Čeští manažeři se zatím nenaučili využívat důchodce

Česko patří v EU k zemím, kde nejčastějším důvodem k odchodu do penze je bez ohledu na schopnosti a zdravotní stav důchodový věk. Čtyři pětiny seniorů a seniorek šly na odpočinek, protože dosáhly věkové hranice. V Německu to byly dvě pětiny lidí, v Dánsku, Švédsku či Polsku polovina, v Rakousku pak tři pětiny.

Foto: Profimedia.cz

Schopnost pracovat je individuální a věk u ní nehraje až takovou roli.

Článek

Z mezinárodní analýzy o aktivním stárnutí vyplývá, že v ostatních zemích hraje větší roli než věk zdraví, ale i problémy v zaměstnání či ztráta práce. Podle expertů si přitom lidé udržují práceschopnost do stále vyššího věku.

Schopnost pracovat je individuální

„U nás je pokles pracovní aktivity po dosažení důchodového věku nejstrmější, jako by lidé ze dne na den ztratili schopnost pracovat. Přitom schopnost pracovat je individuální a věk u ní nehraje až takovou roli," míní Daniel Münich z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Podle jeho slov se v Česku navíc stále udržují předsudky, že starší zabírají místa mladším. "Fyzikální zákony ale na trhu práce neplatí," zdůraznil expert.

V Německu je to jen polovina

Kvůli důchodovému věku opustilo v Česku zaměstnání 81 procent lidí. Necelých sedm procent pak skončilo s prací kvůli zdravotním potížím a 12 procent penzí vyřešilo ztrátu místa.

V Německu šlo do důchodu kvůli věku zhruba 42 procent lidí, kvůli zdravotnímu stavu 31 procent a kvůli ztrátě práce 23 procent. V Rakousku věk hrál roli u 62 procent lidí, zdraví u 24 procent a problémy v zaměstnání u 14 procent.

Po dosažení věkové hranice odcházejí do penze i zhruba čtyři pětiny Maďarů, Italů, Rumunů a Malťanů, 90 procent Bulharů a 96 procent Řeků. Naopak v Británii jsou to dvě pětiny, v Nizozemsku 45 procent, ve Finsku 47 procent, v Irsku 48 procent, v Polsku a Portugalsku 54 procent. Průměr EU dosahuje 61 procent. Nejvíce se mu blíží Slovensko, kde kvůli věku šlo do penze 62 procent lidí.

Pojem stáří se mění

Podle předního českého geriatra Zdeňka Kalvacha se prodlužuje i práceschopnost a pojem stáří se mění, tato životní etapa se posouvá zhruba do věku 75 či 80 let. Přibývá dlouhověkých.

"Přestaňme se bavit o věku. Periodizace je k ničemu. Člověk je jen mladší či starší, věk je jeho soukromá záležitost. Ve společnosti pracuje přiměřeným způsobem a přijímá svou odpovědnost," uvedl Kalvach.

Stáří není nemoc

Cílem by podle Kalvacha neměla být společnost, která je přátelská k seniorům, ale která je přátelská ke všem. "Stáří není nemoc, není nemohoucí, může být zdravé, aktivní a participující," řekl geriatr.

Přestože si člověk uchovává práceschopnost i do vyššího věku, obtížně hledá uplatnění už po padesátce. Daniel Münich připomněl, že různá nynější opatření navíc aktivní seniory a seniorky spíš z trhu práce vyhánějí.

Podle psycholožky Zuzany Spurné mohou senioři zaměstnavatelům nabídnout zkušenosti, jsou zodpovědní a spolehliví, nemají tak vysoké nároky na plat a nechtějí soutěživě dělat kariéru. „Čeští manažeři se ale tuto skupinu ještě nenaučili využívat,“ dodala Spurná.

Reklama

Výběr článků

Načítám