Bezpečnostní filtr by měl bránit přístupu na weby s takzvaným RC (refused classification-zamítnutá klasifikace) obsahem. Mezi ně podle australského ministra informačních technologií Stephena Conroye budou patřit stránky s dětskou pornografií, sexuálním násilím, surovostmi, násilím na ženách nebo weby s detailními návody na páchání trestné činnosti a užívání nelegálních drog. Kromě toho by filtr obsahoval také volitelné aplikace, například blokaci stránek s hazardními hrami.

Černou listinu webů podle Conroye, citovaného britským zpravodajským serverem BBC, sestaví nezávislý klasifikační orgán a veřejnost prostřednictvím mechanismu veřejných stížností. Opatření by dle něj mělo chránit australské uživatele internetu, především děti, a "klást do rovnováhy bezpečnost rodin a výhody digitální revoluce".

 

Historické pokusy zavádět filtry byly účinné do určité míry.analytik Windsor Holden z britské poradenské společnosti Juniper Research

 

Kritici však tvrdí, že filtr může ohrozit demokracii v zemi. Mohl by totiž blokovat i stránky s legálním obsahem. Australská nevládní organizace zabývající se svobodou na internetu Electronic Frontiers Australia se zase obává, že černá listina stránek a důvody jejich blokace budou utajené. "Historické pokusy zavádět filtry byly účinné do určité míry," řekl BBC analytik Windsor Holden z britské poradenské společnosti Juniper Research, podle kterého by realizace "ušlechtilých cílů" filtru mohla selhat.

Australský parlament by měl zákon projednávat v srpnu příštího roku. Další rok by trvalo jeho zavedení do praxe. Navrhovaná legislativa podle australských médií zemi řadí mezi 15 západních demokracií, které mají nebo se chystají zavést internetové filtry. Poskytovatele internetu kontrolují například Dánsko, Belgie, Finsko, Itálie, Německo a Nizozemsko. V těchto zemích jsou však filtry na principu černých listin stránek s nebezpečným obsahem dobrovolné.

Požadavky na provozovatele internetových služeb na krátkou dobu zavedl americký stát Pensylvánie, který chtěl blokovat stránky s dětskou pornografií. Federální soud však zákon zrušil, protože blokovány byly také stránky s legálním obsahem. Přísné kontrole podléhá internet v zemích, jako jsou Írán, Čína nebo Egypt. 

Jak mohou státy zablokovat části internetu, nebo celou webovou síť

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé emailové schránky nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoliv zablokovat. „Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám přední český počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní. V Íránu se nyní uživatelé nemohou připojit na Facebook. [celá zpráva]