Je naprosto logické, že chcete-li si vzít úvěr, nekývnete na první nabídku, kterou dostanete. Co kdyby vám v jiné bance dali lepší podmínky. Zákonitě tak obejdete bank více a poskytnete jim reálné údaje o své osobě, aby zpracovaná nabídka odpovídala skutečnosti.

Můžete však narazit, peněžní ústavy totiž každou žádost klientů o úvěr odesílají do registrů dlužníků. Podle bankovního experta Patrika Nachera se tak klient, který má například ve třech či třeba čtyřech bankách podanou žádost o úvěr, stává pro pátou banku podezřelou a nedůvěryhodnou osobou a úvěr mu zamítne.

„Odesílání informací do registru tak ihned po podání žádosti o úvěr klientům znemožňuje faktické porovnání nabídek,” uvedl pro Právo Nacher.

Tip: Dříve, než požádáte o úvěr, zkuste své možnosti na www.sfinance.cz.

Navíc se připravte na to, že údaje o vaší žádosti z registrů hned tak nezmizí. Z Bankovního registru, který eviduje informace o bankovních úvěrových klientech, se informace vymazávají až po roce, z Nebankovního registru (databáze informací o klientech nebankovních finančních institucí) po půl roce.

Musím udělit souhlas se záznamem v registru?

Můžete namítnout, že k tomu, aby byly údaje o vás v nějakém registru, musíte udělit souhlas. Banky ale váš souhlas nepotřebují. Výměna informací o platební morálce, bonitě a důvěryhodnosti klientů je bankám povolena v zákoně o bankách. Mohou se tedy díky této zákonné výjimce informovat a vyměňovat si informace i bez klientova souhlasu.

U Nebankovního registru je situace jiná, zde je souhlas klienta se zpracováním osobních údajů nezbytný pro to, aby informace mohly být do registru zaslány.
Oba registry si údaje mezi sebou vyměňují. Věřitelské subjekty tak dostávají o svých klientech ucelené informace v jeden okamžik, což mimo jiné umožňuje rychlejší zpracování vaší žádosti o úvěr. Pro vzájemnou výměnu dat mezi registry je nutný váš souhlas, který bývá součástí žádosti o úvěr. Existující bezpečnostní opatření zajišťují, aby bankovní tajemství nebylo porušeno a informace nebyly zneužity.

V současné době je v České republice poskytovatelům úvěrů k dispozici několik registrů, resp. databází dlužníků.

Základní databáze dlužníků

Základními databázemi dlužníků jsou Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI), které provozuje společnost Czech Banking Credit Bureau (Bankovní registr) a společnost Czech Non-Banking Credit Bureau (Nebankovní registr).

V Bankovním registru se evidují data všech fyzických osob, které mají s některou z členských bank či stavebních spořitelen (celkem 26 členů) uzavřenou smlouvu o úvěru (např. hypotéky, spotřebitelské úvěry, úvěry od stavebních spořitelen, kontokorenty, kreditní karty apod.), případně o úvěr požádali, či v minulosti nějaký úvěr měli. Z údajů je možné vyčíst, jaká je bonita klienta, jeho důvěryhodnost, jaké čerpá úvěry i jaká je jeho platební morálka.

V Nebankovním registru jsou evidovány údaje jak o fyzických, tak právnických osobách, které čerpají (případně čerpali) jiný než bankovní úvěr (např. leasing) od úvěrových a leasingových společností (aktuálně 28 členů).

Oba registry jsou vzájemně propojeny, spolupracují a vyměňují si informace o svých klientech. V praxi to znamená, že každý žadatel o úvěr, půjčku či třeba leasing může být prověřován jak u bank, tak u nebank, které jsou členy NRKI.

Víte, že:
  • V České republice má krátkodobý úvěr (například spotřebitelský úvěr, leasing apod.) více než 2,5 miliónu osob?
  • Své krátkodobé úvěry řádně nesplácí 275 tisíc lidí – tj. 11 procent lidí (na celkovém objemu krátkodobých úvěrů je to osm procent)?
  • U dlouhodobých úvěrů (například hypotéka) má problém se splácením pět procent lidí (na celkovém objemu dlouhodobých úvěrů jsou to dvě procenta)?
  • V registru SOLUS byly k 30. červnu evidovány závazky po splatnosti u 8,23 procent dospělé populace ČR?

Registry uchovávají informace o úvěrových klientech po dobu čtyř let.

Veškeré informace, které oba registry o klientech bank, spořitelen či dalších  společností poskytujících úvěry, shromažďují, se aktualizují vždy jednou za měsíc. Pokud budete v prodlení se splátkou i koncem měsíce, kdy se data v registrech aktualizují, objeví se o tom informace i ve vašich záznamech. Jestliže se vám podaří opožděnou splátku zaplatit během měsíce, informace o tom se v registrech neobjeví.

Problémy se splácením vás dostanou do dalšího registru

Klienti mající problémy s platební morálkou se dostanou i do dalšího z registrů dlužníků provozovaného Sdružením na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům - SOLUS. Podmínkou pochopitelně je, aby společnost, které klient dluží, byla jeho členem. To v současné době eviduje 46 členů z řad bank, nebankovních společností, telekomunikačních operátorů, energetických společností, obchodních řetězců a pojišťoven.

Přehled členů napovídá, že v databázi SOLUS jsou evidována data nejen úvěrových neplatičů, ale i lidí, kteří mají problémy s hrazením faktur služby mobilních operátorů (např. T-Mobile, Telefónica, Vodafone), za energii (např. E.ON, ČEZ) či za odebrané zboží ve velkoobchodě (společnost Makro). SOLUS provozuje dvě pro spotřebitele důležité databáze - Registr fyzických osob (negativní databáze lidí, kteří mají problémy se splácením) a Pozitivní registr (pozitivní databáze bezproblémových klientů).

Do negativní databáze dostane neplatiče již dluh ve výši 100 korun a výše. Zápis do Registru fyzických osob provede členská společnost sdružení SOLUS zpravidla po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek (u telekomunikačních operátorů při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury).

Informace z registru SOLUS se vymazávají po třech letech od úhrady dluhu.

Podle ÚOOÚ může klient souhlas odvolat

Před několika dny Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který prověřoval registr dlužníků SOLUS, rozhodl, že registry dlužníků mohou obsahovat údaje jen se souhlasem klientů, přičemž každý z nich má právo ho odvolat. Podle tiskové mluvčí Hany Štěpánkové Úřad dospěl k závěru, že provoz a zpracování osobních údajů v registrech ČR nejsou upraveny žádným zákonem, proto mohou data klientů obsahovat jen s jejich souhlasem podle zákona o ochraně osobních údajů.

„V takovém případě je sdružení SOLUS povinno osobní údaje z dlužnického registru odstranit, protože pro jejich zpracování nemá žádný zákonný podklad,” uvedla Štěpánková.

Podle ČTK sdružení SOLUS považuje rozhodnutí úřadu za věcně nesprávné a nezákonné a v nejbližších dnech proti němu podá správní žalobu. „Stanovisko ÚOOÚ lze interpretovat tak, že klient společnosti může odvolat svůj souhlas se zpracováním údajů ve chvíli, kdy se dostane do problémů se splácením svých závazků. Takový postup je však v rozporu s principem fungování registrů klientských informací,” reagovalo sdružení. [celá zpráva]