Hlavní obsah

Ústavní soud zavřel továrny na odírání lidí. Většina právníků to vítá

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Většina advokátů a soudců vítá, že Ústavní soud 25. dubna úplně zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku ministerstva spravedlnosti, s jejíž pomocí si vymahači dluhů a jejich advokáti přihazovali mnohamiliónové zisky k balíkům malých stovkových dluhů.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Ruší se tím nesmyslná dvojkolejnost způsobu určování odměn advokátů za žalované pohledávky. Zkrátka ale nepřijdou, a malé dluhy se tak vyplatí i nadále vymáhat.

„Zrušení odměn směřuje na továrny na rozsudky, kde advokáti dosahovali až neskutečných zisků. Příjmy budou stále pěkné, ale definitivně již ne tak enormně vysoké,“ napsal Právu krajský advokát, který si ale v tomto případě nepřál být jmenován.

Jedná se o tzv. bagatelní pohledávky do deseti tisíc korun. U nich, pokud je člověk odsouzen v prvním nařízeném jednání, poté co se neúspěšně bránil podáním odporu, už navíc neexistuje možnost odvolání k vyšší soudní instanci.

Skupiny na to zaměřených advokátů si z toho udělaly tiskárnu na peníze, kdy elektronicky podávaly desetitisíce návrhů na platební rozkaz a měly minimální vydání. Jen levně koupily balík složenek a faktur, někde evidovaných jako neuhrazené, asistentka je zpracovala a stiskem klávesy odeslala na soud. Ty ale musely každý případ tisknout v několika kopiích a rozesílat.

Stamilióny bez práce

Inkasní společnosti vlastněné či spojené s některými advokáty si tak bez práce přišly na stamilióny korun, a to často i kvůli promlčeným nebo pochybně doručeným složenkám.

„Generování zisku probíhalo tak, že žalobce, kdy se nemuselo jednat o původního věřitele, se nechal u soudu zastupovat advokátem,“ řekla soudkyně Markéta Písaříková.

„Návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu generovali zaměstnanci inkasní společnosti, pouze k návrhu připojili plnou moc advokáta,“ dodala.

„Návrhy pak k soudu zasílali z datové schránky tohoto advokáta nebo inkasní společnosti. Oficiálně pak žalobce zastupoval advokát, přesto se v mnohých případech jednalo jen o připojené jméno,“ upřesnila Písaříková.

To, že vznikne tento trh s pohledávkami, nikdo nepředpokládal
Daniela Kovářová, bývalá ministryně spravedlnosti

„V době, kdy se přísudková vyhláška připravovala, jsem působila v poradním orgánu České advokátní komory. Pokoušeli jsme se ministerstvo od tohoto kroku odradit. Namítali jsme, že vznikne problém s odlišnou výší skutečné odměny a paušálu. Ministerstvo ale doufalo, že přijetím přísudkové vyhlášky budou účastníci výchovně motivováni k tomu, aby řízení neprotahovali. To, že vznikne trh s pohledávkami kvůli nákladům řízení, nikdo nepředpokládal. A ke zkrácení řízení  přísudková vyhláška stejně nevedla,“ uvedla advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Někteří soudci, jako celý okresní soud v Ústí nad Labem nebo prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, se postavili proti odírání lidí. Přiklepli náklady navíc tam, kde šlo o přímého věřitele, ale nekompromisně zamítali nekřesťanské odměny u překupovaných dluhů.

Advokátní komora byla ostře proti krácení 

Proti krácení odměn advokátů u bagatelních pohledávek se naopak ostře stavěla Česká advokátní komora, jejíž někteří čelní představitelé jsou v tomto byznysu v rámci svých rodin zainteresováni, a pak například také advokáti z Hradce Králové či Olomouce.

Za zachování vysokých přirážek k malým dluhům se rovněž otevřeně postavil bývalý prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Odpůrci krácení odměn tvrdili, že se pak už nevyplatí malé dluhy vůbec vymáhat.

Jak se ale následně ukázalo, byl to zavádějící argument, protože i po zkrácení těchto přísudků se malé pohledávky vymáhají dále. Jen už vymahači tolik nejdou po promlčených pohledávkách.

Vyhlášku nejprve ořezali a pak zařízli úplně

Ministerstvo spravedlnosti nicméně ve vyhlášce odměny advokátům zkrátilo zhruba na polovinu. Ústavní soud (ÚS) současně pravil, že advokátům se má nad bagatelní dluh platit jen dvakrát tolik. K tomu je třeba připočítat režijní paušály, soudní poplatek a DPH.

Nyní ÚS vyhlášku zrušil úplně. Odměny by se měly řídit advokátním tarifem (500 Kč za jeden úkon), ať už dluh vymáhá přímý věřitel, nebo ten, kdo si pohledávku koupil. Odpadla tak nesmyslná dvojkolejnost stanovování odměn za malé dluhy.

Kolik se platí za malé dluhy
DŘÍVE – před zásahem Ústavního soudu ČR do kupčení se složenkami
Pohledávka: 968 Kč
Dlužník platil: 6420 Kč
Z toho odměna advokáta: 5100 Kč
Zbytek soudní poplatek a DPH.
NYNÍ – po prvních rozhodnutích ÚS redukujících zisky advokátů
Pohledávka: 968 Kč
Dlužník platil: 3340 Kč
Z toho odměna advokáta:1568 Kč. Odměna je ve stejné výši jako žalovaná částka, tedy 968 Kč, plus k tomu dva režijní paušály po 300 Kč.
Zbytek soudní poplatek a DPH.
ZA MĚSÍC (orientačně*) – nejnovější rozhodnutí ÚS o zrušení vyhlášky
Pohledávka: 968 Kč
Celkem dlužník zaplatí: 3460 Kč.
Z toho odměna advokáta: 1„600 Kč. Zahrnuje dva úkony po 500 Kč plus dva paušály po 300 Kč.
Zbytek soudní poplatek a DPH.
* Poznámka: Zrušení přísudkové vyhlášky platí v okamžiku publikace nálezu ÚS ve Sbírce zákonů. To lze očekávat zhruba za měsíc. ÚS tímto rozhodnutím zrušil dvojkolejnost stanovování odměn advokátům. Rozhodující je počet úkonů podle tarifu. Výpočty jsou orientační a zaokrouhlené.

Reklama

Související články

Vymahači z lidí páčí stále vyšší dluhy

Inkasní agentury z lidí vymáhají stále větší dlužné částky. Průměrná výše pohledávky řešené inkasní agenturou, tedy ještě mimo soudní režim exekuce, se...

Výběr článků

Načítám