Hlavní obsah

Velké vize USA s nadzvukovými letadly brzdí Evropa

Právo, Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od prvního letu concordu uplynulo půlstoletí a před 15 lety byla tato nadzvuková letadla vyřazena. V posledních letech však postupuje vpřed vývoj jejich nástupců, kteří by měli být tišší a úspornější. Plány nasadit je ale brzdí evropské země, které se obávají hluku ze sonických třesků a dopadů na životní prostředí.

Foto: NASA

Podoba letadla X-59

Článek

Opakuje se tak situace ze 70. let, protagonisté si jen vyměnili role. Tehdy se totiž letům concordů bránily Spojené státy, které v roce 1973 nadzvukové lety nad svým územím zakázaly, což mělo na britsko-francouzský supersonic Concorde fatální dopad, aerolinky kvůli tomu rušily hromadně objednávky.

Nyní se USA snaží prosadit nové globální standardy a vznikají tu hned tři projekty. Za prvé jde o X-59 QueSST, na jehož vývoj vyčlenila NASA 247 milionů dolarů a společnost Lockheed začala stavět první prototyp. Spike Aerospace zase vyvíjí stroj S-512.

Až dvojnásobný hluk

Největší obavy evropských zemí ovšem vyvolal plán společnosti Boom Supersonic, která by chtěla do roku 2035 vyrobit dva tisíce nadzvukových dopravních letadel, jež by létala na pěti stech linkách spojujících 190 měst.

Studie Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) varovala, že v tom případě by určité oblasti Severní Ameriky a Evropy mohly čelit sonickému třesku, který vzniká při překonání zvukové bariéry, každých pět minut. Nad Německem, Izraelem a některými částmi USA a Kanady by jich mohlo být 150 až 200 denně. U londýnského Heathrow nebo v Dubaji by denně létalo až 30 nadzvukových letadel, což by představovalo dvojnásobné zatížení hlukem.

Letenka za statisíce

Panují obavy z ohrožení zdraví. Podle britského úřadu pro civilní letectví sonické třesky nejen ruší spánek, i když by se v noci nelétalo, a zhoršují schopnost dětí učit se, ale také zvyšují riziko kardiovaskulárních nemocí.

Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného s problematikou proto komerčnímu využití supersoniků, plánovanému pro nadcházející dekádu, hrozí zpoždění. Brání se i vlivné evropské země Německo, Francie a Velká Británie. „Evropští politici se více starají o hluk (okolo letiště),“ řekl zdroj.

Concordy ekonomicky neuspěly, letenky byly drahé, zpáteční z Londýna do New Yorku stála přes osm tisíc liber, takže často nebyla obsazena všechna místa. Bohatí manažeři však jejich konce litují, protože zkracovaly transatlantické lety o více než polovinu.

A právě to je argument firmy Boom Supersonic. S projektem pro padesát lidí chce zkrátit vyčerpávající lety ze Sydney do Los Angeles z 15 hodin na necelých sedm a z Tokia do San Franciska z 11 hodin na pět a půl. Do vývoje demonstrátoru Baby Boom XB-1 už vložily peníze japonské aerolinky JAL a s konstrukcí pomáhá společnost Spaceship Richarda Bransona, miliardáře a majitele aerolinek Virgin.

Návrat supersoniků umožňují nové poznatky z aerodynamiky. Sonický třesk odstranit nejde, ale vhodným tvarem jej lze rozložit do více po sobě následujících s tím, jak jednotlivé části letadla překonávají zvukovou bariéru. Jejich rozložení především předpokládá velmi dlouhý trup s výraznou úzkou špičkou, který snižuje odpor vzduchu.

Sonický třesk však není jediným problémem supersoniků. Podle studie nevládní organizace Transport & Environment budou produkovat pětkrát až sedmkrát více CO2 na cestujícího než stávající dopravní letadla. „Když létáte rychleji a výše, má to větší dopad na klima,“ uvedl její zástupce Andrew Murphy.

Reklama

Výběr článků

Načítám