Ke zrušení superhrubé mzdy se sociální demokraté, hnutí ANOlidovci zavázali v koaliční smlouvě. Doposud se ale vláda na jejím zrušení nedohodla.

Minulý týden přitom Sněmovna projednala vládní návrh zákona o daních z příjmů. Navzdory dohodě neobsahovala předloha návrh na zrušení superhrubé mzdy a sjednocení základů pro výpočet daně a pojistných odvodů, uvedl Kalousek. Připomněl, že zrušení superhrubé mzdy k prosinci 2014 schválil už kabinet Petra Nečase.

„Kdyby Sobotkova vláda neudělala žádný aktivní krok, tak ty zákony vstoupily v účinnost a superhrubá mzda by už nebyla,” řekl Kalousek. Do Sobotkova kabinetu se obul a vyčetl mu, že tak zvýšil přímou daňovou zátěž o 30 miliard korun.

Babiš: Kalousek zvyšoval daňovou zátěž

Současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) se proti Kalouskovu nařknutí ohradil.

„Povinností jakékoli vlády samozřejmě bylo zrušit tyto zákony, kterými jí „rozpočtově zodpovědný“ exministr ordinoval nejen vyšší deficit a dluh, ale které obsahovaly velké množství nedokončených úprav a chyb vedoucích k významné erozi daňového základu a které byly pro příliš dlouhou lhůtu mezi nabytím platnosti a nabytím účinnosti reálně nepoužitelné,” uvedl šéf státní kasy.

Babiš dodal, že Kalousek jako ministr financí na rozdíl od současné vlády, která daně prokazatelně snižuje, daňovou zátěž zvyšoval.

Stát by přišel o miliardu, míní Babiš

Ministerstvo financí je přesvědčeno, že státu ani lidem by zrušení superhrubé mzdy v tuto chvíli nic nepřineslo.

„Stát by naopak kvůli zvýšeným nákladům na administrativu přišel asi o miliardu korun,” podotkl Babiš.

Termínem superhrubá mzda se označuje základ daně, ze kterého se vychází při výpočtu daně ze mzdy u zaměstnanců. Je do ní zahrnuto i sociální (25 procent) a zdravotní pojištění (9 procent), které za zaměstnance musí odvádět zaměstnavatel. Lidé odvádějí daň z příjmu ve výši 15 procent.

Jednotný odvod na sociálním a zdravotním

Vláda podle Kalouska od pravicového kabinetu zdědila také jednotný odvod na sociální a zdravotní pojištění ve výši 32 procent. Odmítla ho však tím, že nesouhlasila se vznikem jednotného inkasního místa.

„Důvod, proč to udělala, se těžko chápe. Buď to bylo z ideového důvodu - cokoliv tady zůstalo po našich předchůdcích, tak to musíme zrušit. Nebo si to vůbec neuvědomovali. Osobně si myslím, že to byla skutečnost, že vytvořením jednotného inkasního místa se ušetří asi osm tisíc pracovních míst ve veřejné sféře, což by se nelíbilo odborům,” míní Kalousek.