Stupeň podvýživy 58 300 dětí v Somálsku je podle OCHA alarmující. Nejvíce jsou postižené oblasti na severovýchodě země, především v samozvané republice Somaliland a autonomním regionu Puntland.

Velká část lidí bez dostatku potravin patří k těm, kteří uprchli na severovýchod země před násilím. Rozsáhlé oblasti v jižní části Somálska ovládá totiž islamistická skupina Šabáb, která navíc v regionech kontrolovaných ústřední vládou a jednotkami mise Africké unie v uplynulých letech podnikla řadu teroristických útoků.

Určitý druh humanitární pomoci potřebuje v Somálsku asi 40 procent populace, tedy zhruba 4,7 miliónu lidí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Peter de Clercq proto v pondělí požádal o rychlou finanční pomoc mezinárodního společenství.

Hlad v jižní Africe hrozí 14 miliónům

Podle nedávné zprávy OSN hrozí v celé jižní části Afriky kvůli suchu hlad až 14 miliónům lidí. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Malawi, kde nedostatkem jídla může trpět téměř pětina populace, či Madagaskar. Minulý týden kvůli suchu vyhlásil stav přírodní pohromy ve své zemi zimbabwský prezident Robert Mugabe.

Sucho a s ním spojený hlad postihlo ale například i Etiopii, kde potravinovou pomoc potřebuje až deset miliónů lidí, a také nejmladší africký stát - Jižní Súdán, kde je smrtí hladem podle OSN ohroženo až 40 000 lidí. I zde se problém týká nejvíce těch, kteří museli kvůli občanské válce prchnout ze svých domovů. Pokračující boje na severu země navíc neumožňují doručení potravinové pomoci těm nejpotřebnějším.

Sucho postihlo také takzvané kukuřičné pásmo v Jihoafrické republice, která je nejrozvinutější ekonomikou kontinentu a zároveň největším producentem kukuřice. JAR čelí největšímu suchu za desítky let, rok 2015 pro ni byl nejsušším od počátku meteorologických záznamů v roce 1904.

Klimatický jev El Niňo je často spojován s vysokými srážkami v některých oblastech a vytrvalým suchem v jiných regionech. Silné projevy tohoto jevu způsobují hospodářské problémy zemím, které jsou výrazně závislé na zemědělství.