Liberecký hejtman Martin Půta (STAN) uvedl, že opatření, která bude nutné kvůli zintenzivnění těžby přijmout, přijdou možná až na víc než dvě miliardy korun.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Ohrožení vodních zdrojů na Frýdlantsku potvrdila studie, kterou nechala zpracovat Frýdlantská vodárenská společnost (FVS). K obdobným závěrům dospěl i materiál, který z iniciativy Severočeské vodárenské společnosti posuzoval dopady rozšíření dolu na oblast Hrádecka a Chrastavska.

Činnost dolu ovlivňuje vodohospodářské poměry při českopolské hranici již nyní. Hladiny podzemních vod jsou tu monitorovány dlouhodobě a prokazují ztrátu vody z podloží už od konce 90. let, například na území Uhelné a Oldřichova. „Lokální pokles se pohybuje od 3 do 12 metrů. Samozřejmě i vlivem sucha,“ poznamenal starosta Frýdlandu Dan Ramzer (ODS).

FOTO: Mapy.cz

Plánované prohloubení dolu o dalších 60 až 80 metrů až na kótu 30 metrů pod hladinu moře by ale způsobilo další ztráty. „Důl funguje jako sifon, rezervoár, stahující vodu z širokého území,“ vysvětlil starosta. Jako první se projeví problémy s vyschlými studnami, také majitelé domovních čističek s přepadem vyčištěné vody do potoka nebudou mít vodu kam vypouštět.

Rozšíření dolu už začalo

Dnes má povrchový důl plochu 45 kilometrů čtverečních. „Příprava na polské straně je už vidět, jsou provedené skrývky a kácejí se stromy. Proto hledáme velmi rychlé a razantní řešení,“ připojil se Josef Horinka (SLK), starosta Hrádku nad Nisou. Polská strana přitom dosud neposkytla informace o rozsahu rozšíření a prohloubení dolu. Autoři studie, posuzující dopady nárůstu těžby, tak pracovali se dvěma scénáři, lišícími se velikostí postiženého území. Více variant má i popis charakteru a počtu opatření, nutných realizovat.

„Studie hovoří o dvou zatěžovacích stavech. První mimo jiné počítá s posílením některých zdrojů na Frýdlantsku, protože vypadnou zdroje zásobování vody ve Višňové, Dětřichově a Pertolticích. Počítá i s dostavbou vodovodní sítě v dotčených obcích Heřmanice, Kunratice, Dětřichov, Višňová, Černousy,“ vysvětlil ředitel FVS Petr Olyšar. Problém vyschlých studní tak bude řešen rozšířením vodovodní sítě a přivedením voda z jiné části Frýdlantska, například z přehrady Souš či Josefův Důl.

Významně horší zatěžovací stav II počítá s omezením hlavního zdroje vody pro Frýdlant a vodovody Bulovka a Dětřichov. Hlavní roli v zásobení regionu by převzala úpravna vody Bílý Potok. „Náklady na nutná opatření se pohybují v rozmezí 600 miliónů bez DPH až po 909 miliónů korun,“ míní Olyšar.

Ministr slíbil pomoc

Úřad Libereckého kraje byl ve středu místem schůzky, na níž o problému dolu Turów hovořili zástupci místních a krajské samosprávy, ministerstva životního prostředí a zemědělství i vodárenských společností.

„Možné vlivy těžebních záměrů na polské straně vnímám jako závažný problém,“ potvrdil Právu ministr životního prostředí Richard Brabec. „Zástupci ministerstva a České geologické služby nyní intenzivně od polské strany shánějí podrobné informace, abychom mohli posoudit vliv chystaných změn na životní prostředí. Osobně o potřebné podklady požádám polského ministra životního prostředí,“ slíbil Brabec. Schůzka by se měla konat v průběhu 1-2 měsíců. Na základě podkladů z Polska poté nechá k oběma záměrům co nejdříve zpracovat potřebné studie dopadů jednotlivých záměrů na životní prostředí.

„Na zajištění vody pro Frýdlantsko po rozšíření dolu budou potřeba velké finanční prostředky. Ty naše společnost nemá. Nemají je ani obce. Zastáváme názor, že tyto náklady nesmí zaplatit lidé z Frýdlantska,“ míní ředitel FVS Olyšar. A stejného mínění je i hejtman Půta. „Když někdo rozšiřuje těžbu, měl by mít v nákladech započítanou i sanaci problémů, které způsobí svému okolí. Proto žádáme podporu státu v jednání s polskou stranou,“ řekl Půta.