Plány ruských firem souvisí podle bankéřů s obavami, že západní sankce by mohly ruským firmám přístup k dolarům zkomplikovat.

"V posledních týdnech je na trhu velký zájem ze strany ruských korporací o využívání různých produktů v žen-min pi (oficiální název pro čínský jüan) a v jiných asijských měnách, a také o zakládání účtů v asijských zemích," řekl listu šéf Deutsche Bank v Rusku Pavel Tepluchin.

Generální ředitel ruské státní banky VTB Andrej Kostin uvedl, že rozšířit používání jiných měn než dolaru v zahraničním obchodě je jedním z „hlavních úkolů” banky.

V dolarech má totiž nyní Rusko uzavřené smlouvy například s Čínou a s Japonskem.

„Vzhledem k rozsahu našeho bilaterálního obchodu s Čínou je teď prioritou umožnit vypořádání v rublech a jüanech, na čemž od května pracujeme,“ řekl Kostin.

Otevírání účtů pro obchodování v jüanech, v hongkongských nebo singapurských dolarech poukazuje na snahu Ruska obrátit se v době napjatých vztahů s Evropou více k Asii. Americké a evropské banky po ruském záboru ukrajinského Krymu letos v březnu dramaticky zpomalily poskytování úvěrů v Rusku. Centrální banka pracuje na národním platebním systému, aby Rusko nebylo závislé na západních společnostech jako Visa nebo MasterCard.

Gazprom jde příkladem

O změně kontraktů na jinou měnu než dolar se svými asijskými zákazníky jednaly ropná divize ruského plynárenského podniku Gazprom a těžařská firma Norilsk Nickel. To samé udělal i další nejmenovaný ruský exportér, který získává 70 procent příjmů z vývozu v amerických dolarech, píšou FT.

„Není to nějaký výkyv, ale nový trend,“ tvrdí šéf Deutsche Bank v Rusku Tepluchin.