"Jde o krajní variantu, které říkáme 'prázdný Orlík'. Měla by ukázat, jak by se změnil průběh velkých povodní, kdybychom tuto přehradu drželi trvale prázdnou," uvedl Kubala.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Studie by podle něj měla zhodnotit, zda vltavská kaskáda může trvale snížit hladinu některých přehrad, aniž by byly ohroženy ostatní funkce kaskády. K těm patří udržování splavnosti řeky na dolním toku, zásobování podniků a zemědělců vodou, udržení kvality vody ve Vltavě a dodržení požadavků energetiků na výrobu elektřiny.

”K zadání studie nás přiměl vývoj názorů v posledních několika letech na změnu klimatu, kdy řada studií a vědců říká, že velké povodně budou v našem regionu častější, opakování velké povodně na Vltavě v roce 2013 (Sázavě a Berounce) po 11 letech (od povodně v roce 2002), místo po 100 letech, jak by se na tzv. 'stoleté povodně' slušelo, i opakované žádosti starostů, aby Vltavská kaskáda chránila obce účinněji,"  upřesnil pro Novinky mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

To je snad nesmysl, děsí se starosta

Ze tří největších vltavských přehrad je Orlík pro zachycení povodňové vody nejvhodnější, protože dokáže zadržet 720 miliónů metrů krychlových vody, tedy dvakrát víc než Slapy nebo rozlohou větší Lipno.

Vodní nádrž Orlík

Vodní nádrž Orlík

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Vypuštěná nádrž by ale vadila obcím závislým na cestovním ruchu spojeném s Orlíkem, chatařům, rybářům či provozovatelům lodní dopravy.

"To je snad nesmysl," reagoval starosta Orlíku nad Vltavou na Písecku Jiří Štrajt. Vypuštěné dno orlické přehrady by bylo jednou velkou žumpou.

"Kdo ví, co by se tam všechno našlo," řekl. Na území 80 kilometrů dlouhém by podle něj byly nánosy bahna, přemnožili by se komáři.

Rekultivace by si vyžádala obrovské náklady, tvrdí Šrajt a snáší další argumenty proti záměru. Chataři, rybáři i turisté by krajinu opustili. Největší ztrátu by utržili obchodníci i ubytovatelé. Pohled ze zámku Orlík by byl katastrofický, nebyla by to krásná původní krajina, řeka by se neměla kam vrátit, původní koryto je zanesené bahnem. Starosta si umí představit kvůli povodním jen větší manipulaci s hladinou. Orlík má ale už teď problémy s kvalitou vody, a kdyby hladina klesla o pět deset metrů, byly by podle jeho slov ještě větší.

Orlická přehrada, vlevo jsou patrné koleje, které by se měly využít pro budování lodního výtahu.

Orlická přehrada, vlevo jsou patrné koleje, které by se měly využít pro budování lodního výtahu.

FOTO: Radek Plavecký , Právo

Asi 70 tisíc turistů převeze po přehradě, zejména mezi Orlíkem a Zvíkovem, za sezónu lodní společnost Quarter. Vypuštěnou přehradu si její provozovatel Jindřich Hospaska s ironií vlastně představit umí. "V tomhle státě je možné všechno," řekl.

Ohrozilo by to také výrobu elektřiny ve vodní elektrárně Orlík o výkonu 364 MW (pro srovnání, jeden blok Temelína má výkon 1000 MW).

"Vodní elektrárna Orlík není důležitá pouze kvůli prosté výrobě elektřiny. Její význam se dotýká především řízení celé energetické soustavy České republiky. Na pokyn centrálního dispečinku ve Štěchovicích je totiž schopna rychlého a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund," řekl Novinkám mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier.

Rozhodovaly by kraje a vláda

Ředitel Povodí Vltavy Kubala zdůraznil, že Povodí Vltavy si nenechává vypracovat studii, aby na jejím základě navrhlo nějaké řešení. Jako správce k tomu ani nemá oprávnění, chce jen přinést možné varianty pro veřejnou diskusi, dodal. Na studii na základě podkladů od povodí pracuje Stavební fakulta ČVUT v Praze, hotová by měla být do konce letošního roku.

„Pokud by mělo dojít ke změně účelu Vltavské kaskády, tak tam by o tom rozhodoval kraj, ministerstvo životního prostředí, případně vláda. Tomu by samozřejmě předcházela diskuse, připomínková řízení a vyjádření dotčených obcí nad kaskádou a pod kaskádou a tak dále,” řekl Novinkám Kubala.

Doplnil, že při aktuální hrozbě povodní upouštějí vodu z přehrad v souladu se schválenými manipulačními podle stavu vody na přítocích.

Studie má podle Kubaly prověřit i zcela opačnou variantu, pokud by v regionu naopak hrozila sucha, a bylo proto vhodné udržovat zásoby vody.

„Povodně se týkají lidí okolo řeky, zatímco sucha mohou postihnout větší oblasti. Právě proto o tom chceme otevřít diskuzi,” řekl.

Vltavská kaskáda dokáže ve své nynější podobě zcela zvládnout deseti až dvacetiletou vodu. Při povodních v roce 2002 se její zásluhou posunula kulminace Vltavy v Praze o 17 hodin, loni o osm až dvanáct hodin. Jak velkou povodeň by zadržel prázdný Orlík, ukážou až výpočty ČVUT.