Analýza se zabývá budoucností země v následujících letech a poukazuje na změny, kterými bude muset Řecko projít. Ty všechny mohou plán na snížení zadlužení nabourat. Všímá si přesného znění dokumentu, v němž se pro Řecko schválila pomoc 130 miliard eur, a poukazuje na některé formulace, které prošly bez povšimnutí. Například poskytnutí další pomoci.

O tom, že druhý balík nemusí být poslední, případně, že eurozóna pomocí jen získává další čas na to, aby zjistila, jak krizi řešit, mluví velká část evropských komentářů, nejen FT.

Podle utajeného materiálu je Řecko v začarovaném kruhu, protože pokud bude chtít pomocí devalvace zvýšit v budoucnu konkurenceschopnost, porostou mu dluhy. Ty by v roce 2015 měly činit 178 procent HDP.

Eurozóna doufá, že druhým pomocným balíkem, nad nímž se dohadovala celou noc, sníží zadlužení země na 120 procent HDP do roku 2020. Nezbytné je ovšem splnění podmínek, které se na pomoc vážou.

Analýza se obává, že soukromí věřitelé, kteří nyní musí odepsat více než polovinu dluhu, nebudou chtít zemi v budoucnu půjčovat žádné peníze, protože budou vědět, že přednostně budou uspokojovány závazky institucí, jako je MMF. Země by pak mohla mít problém udat dluhopisy.

Když se to nezdaří, dáme 50 miliard eur

Materiál poukazuje i na větu, která prošla téměř bez povšimnutí, že pokud se nepodaří do roku 2014 adekvátně snížit dluh, pak bude nutné Řecku poskytnout pomoc dalších 50 miliard eur.

Navíc úročení půjček se ve velké míře odvíjí od úroků německých dluhopisů. Pokud by se ty zvedly, bude cíl nižšího zadlužení opět nereálný.

Materiál v závěru nastiňuje, jak program pomoci Řecku vrátit na cestu udržitelnosti. Počítá se s platbami úroků ve výši 5,5 miliardy eur v rámci restrukturalizace dluhu, díky čemuž by šlo ušetřit asi pět miliard eur. Další z návrhů předpokládá snížení úroku záchranného úvěru o 0,9 procenta, čímž by se ušetřilo půl miliardy eur. Dluhopisy za 12 miliard eur, které drží centrální banky eurozóny, by situaci hned nevylepšily, pomohly by ale dlouhodobě snížit zadlužení.