Je proto docela možné, že část letošní úrody „zeleného zlata“ zůstane letos na drátkách ladem. Pěstitelé sklidí jen takové množství, na jakém jsou s odběratelem smluvně dohodnuti. „Je pravděpodobné, že někteří budou k tomuto kroku okolnostmi donuceni. Bude záviset na ceně, která jim bude nabídnuta,“ řekl v úterý Právu jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen a dodal, že podobnou situaci za 41 let v branži nepamatuje.

Chmelaři očekávají po loňské „stoleté“ sklizni, kdy výnos činil 1,5 tuny na hektar, opět velmi solidní výnosy. Poslední odhady zmiňují číslo 1,2 tuny z hektaru. Navíc kvalita chmele by vlivem příznivého vlhkého počasí měla být ještě lepší než loni.

„Poslední výsledky vzorků obsahu pivovarsky cenných látek - alfa kyselin - vycházejí velmi dobře,“ podotkl Kořen. Hladký průběh sklizně mohou ohrozit další vydatné srážky. Po častých červencových lijácích stojí už nyní ve chmelnicích voda, která tvoří ideální podmínky pro růst plísní. Zemědělci proto musejí vodu čerpat a odvážet do okolních polí či nedaleké řeky.

Bez brigádníků to nejde

Rozbahněná půda dělá navíc problémy jak traktorům, tak především brigádníkům. „Není jednoduché se v tom blátě pohybovat, je to těžká práce. Jsem tady ale rád, jsem mezi kamarády a ještě si něco vydělám,“ řekl Právu Martin, student vysoké školy v Košicích.

Přestože plno práce už vykoná technika, bez pomoci brigádníků by se pěstitelé chmele neobešli. Podle Kořena tvoří dvě třetiny pracovníků, kteří se na sklizni podílejí. Kromě studentů ze Slovenska dřou na chmelnicích také muži i ženy z Ukrajiny. „Zřejmě jsou u nás spokojení, protože se často po roce vracejí,“ konstatoval Kořen. Hledat brigádníky mezi českými nezaměstnanými, nemá podle něho velký význam. „Tito lidé většinou pracovat nechtějí nebo je to pro ně příliš namáhavá činnost,“ poznamenal.

Čeští chmelaři letos budou sklízet na 4750 hektarech, což je o zhruba deset procent méně než loni. Celosvětová plocha chmelnic klesla asi o pět procent. Ceny přesto dál padají. Záleží sice na konkrétní smlouvě, ale často se už dostanou pod 180 tisíc korun za tunu, což je dolní hranice výrobních nákladů. „Situace na trhu není příznivá,“ připustil Kořen. „Budeme se s tím ale muset nějak vypořádat,“ dodal vzápětí.